2 rodinné domy Liboc

rodinný dům
CZ, Praha, Praha 6 - Liboc — 2019
rezidenční
investor, klient
soukromá osoba
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Šárka Andrlová
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Navenek jsme všichni stejní, to zajímavé se ukrývá uvnitř.
(Zdánlivě banální pár nám začíná při bližším seznámení odhalovat svá tajemství)

Dvě parcely na hraně dvou světů.
historie – současnost
uzavřenost – otevřenost
město - krajina

Na první parcele stojí dům. Mohutné buky obory se naklání nad romantickou chalupu a dvorek s náletem chlívků a kůlen. Dům se sedlovou střechou, která je nalepena přímo na zeď obory. Právě kontakt domu se zdí obory se stává hlavním motivem návrhu. Komplikované nalepení vyvolává obavy konstrukční, majetkoprávní a technologické. Po konzultaci na odboru památkové péče se jeví jako ideální stávající hmoty strhnout, očistit patu zdi a stávající skálu. Zmizí nezdravé vlhké nalepení, vzniká nezávislý vztah. Hlavní hmota je doplněna o přístavbu, která vytváří nový intimní dvorek (atrium), to provzdušní celou kompozici a umožní přístup světla z jižní strany.
Zeď obory se skálou se stává exponátem, který sledujete z útrob domu. Přístavba perforuje hlavní hmotu a otevírá ji západním směrem do údolí Litovického potoka. Objekt respektuje původní figuru. Zůstává ve své archetypální prostotě, pouze přístavba vykrajuje dvorky jednoduchou křivkou. Zelená střecha přístavby odkazuje na dnešní stav drobných stříšek s náletem zeleně a mechu.

Druhá parcela úzce sousedí s prvním domem. 
Historicky byla zastavěna. Dům je zobrazen již v mapách z roku 1844. Později byl zbourán. Dnes využíván jako zahrada. Osazení nového domu odkazuje na původní stopu. Hřeben je rovnoběžný s ulicí. Forma je jednoduchá a čistá – obdélníkový půdorys s jemným přesahem sedlové střechy. Zopakovaná archetypální forma s jemnými nuancemi navazuje na svého souseda blíže ke zdi obory. Prostá forma však klame tělem. Uvnitř nalezneme organicky tvarovaný převýšený centrální prostor. Vertikálně prořezává dům po celé výšce. Zásobuje dům sluncem z východu a jihovýchodu. Směruje energii celého domu směrem na západ do sadu a do údolí Litovického potoka. Centrální prostor vyjadřuje pospolitost a je ohniskem života. Naopak jednotlivé místnosti po obvodu centra vytvářejí soukromí. Do hlavního prostoru můžeme z pokojů nahlížet skrze vnitřní fasádu nebo se odvrátit a sledovat dění vně.

2 rodinné domy Liboc

rodinný dům
CZ, Praha, Praha 6 - Liboc — 2019
rezidenční
investor, klient
soukromá osoba
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Šárka Andrlová
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Navenek jsme všichni stejní, to zajímavé se ukrývá uvnitř.
(Zdánlivě banální pár nám začíná při bližším seznámení odhalovat svá tajemství)

Dvě parcely na hraně dvou světů.
historie – současnost
uzavřenost – otevřenost
město - krajina

Na první parcele stojí dům. Mohutné buky obory se naklání nad romantickou chalupu a dvorek s náletem chlívků a kůlen. Dům se sedlovou střechou, která je nalepena přímo na zeď obory. Právě kontakt domu se zdí obory se stává hlavním motivem návrhu. Komplikované nalepení vyvolává obavy konstrukční, majetkoprávní a technologické. Po konzultaci na odboru památkové péče se jeví jako ideální stávající hmoty strhnout, očistit patu zdi a stávající skálu. Zmizí nezdravé vlhké nalepení, vzniká nezávislý vztah. Hlavní hmota je doplněna o přístavbu, která vytváří nový intimní dvorek (atrium), to provzdušní celou kompozici a umožní přístup světla z jižní strany.
Zeď obory se skálou se stává exponátem, který sledujete z útrob domu. Přístavba perforuje hlavní hmotu a otevírá ji západním směrem do údolí Litovického potoka. Objekt respektuje původní figuru. Zůstává ve své archetypální prostotě, pouze přístavba vykrajuje dvorky jednoduchou křivkou. Zelená střecha přístavby odkazuje na dnešní stav drobných stříšek s náletem zeleně a mechu.

Druhá parcela úzce sousedí s prvním domem. 
Historicky byla zastavěna. Dům je zobrazen již v mapách z roku 1844. Později byl zbourán. Dnes využíván jako zahrada. Osazení nového domu odkazuje na původní stopu. Hřeben je rovnoběžný s ulicí. Forma je jednoduchá a čistá – obdélníkový půdorys s jemným přesahem sedlové střechy. Zopakovaná archetypální forma s jemnými nuancemi navazuje na svého souseda blíže ke zdi obory. Prostá forma však klame tělem. Uvnitř nalezneme organicky tvarovaný převýšený centrální prostor. Vertikálně prořezává dům po celé výšce. Zásobuje dům sluncem z východu a jihovýchodu. Směruje energii celého domu směrem na západ do sadu a do údolí Litovického potoka. Centrální prostor vyjadřuje pospolitost a je ohniskem života. Naopak jednotlivé místnosti po obvodu centra vytvářejí soukromí. Do hlavního prostoru můžeme z pokojů nahlížet skrze vnitřní fasádu nebo se odvrátit a sledovat dění vně.