Centrum Karlovy Vary

územní studie širšího centra Karlových Varů
CZ — 2015
urbanismus
investor, klient
Statutární město Karlovy Vary
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Tomáš Koňařík, Jitka Macáková
technické řešení, spolupráce
dopravní řešení - Inplan CZ s.r.o.
autor vizualizací
cyrany.com, Barbora Havrlová, Tomáš Koňařík

Karlovy Vary už dávno nejsou jen malebnými lázněmi v údolí Teplé. Jsou posilujícím regionálním centrem tvořeným srostlicí předměstí a osad, v jejímž těžišti se ocitla dřívější periferie lázeňského města.
Tématem urbanistické studie širšího centra Karlových Varů je srůstání:
- Srůstání města s řekou
- Srůstání města s předměstími
- Srůstání místní komunity se svým městem a se zájmy ostatních uživatelů
- Srůstání minulosti se současností a budoucností
Uvolněním kolejiště Dolního nádraží vzniká jedinečná šance nechat srůst různé způsoby okolní zástavby a definovat jednoznačný vztah k řece.
Aplikací tradičního blokového schéma vytváříme mřížku, která je schopná navázat a srůst s blokovou zástavbou, ale také absorbovat a organizovat solitérní zástavbu i zástavbu v duchu rozptýleného funkcionalistického urbanizmu. Mřížka je schopná absorbovat i eventuality, které dnes nedokážeme předvídat. Je nadčasová a univerzální.
Hlavní osou navržené mřížky je nový Bulvár běžící paralelně s osou Ohře, přes kterou se mírným obloukem napojí na Závodní ulici. Na jedné ose se tak propojí řada atributů Karlových Varů (kampus Krajského úřadu, dostihové závodiště, OC Variáda, areál Moseru, KV aréna, Becherovka, terminál, Tržní náměstí, areál Mattoni, Magistrát, Soud i vyústění do Lázní).
Městské bloky jsou navlečené na ose nákupní promenády procházející celým územím. Jejich atraktivita spočívá v možnosti kontinuálního indoorového nákupního bulváru ústícího na Náměstí republiky přímo před dopravním terminálem. Domy mají jižní parter na úrovni Bulváru, odkud je řešena hlavně dopravní obsluha. Parter ze severu od řeky je cca o dvě patra níže na úrovni nábřeží. Parter je odskočený od líce fasády do hloubky pěti metrů. Tím vytváří kryté podloubí – kolonádu navazující na nábřežní promenádu. Kolonáda je reminiscencí na tradiční renesanční podloubí českých náměstí, řešící nepříznivé klimatické podmínky a je i reminiscencí na Mlýnskou kolonádu podél Teplé. Atraktivita nábřežní fronty spočívá v jejím bezprostředním kontaktu s nábřežím a řekou.
Jako morální střed nových Karlových Varů jsme určili soutok Teplé a Ohře. Obě řeky představují výraznou kulturně historickou osu a právě protnutí těchto os považujeme za mystický magický středobod. V této pozici je výšková dominanta (90m) schopná zachytit a vypointovat řadu průhledových os a to jak v bezprostřední blízkosti, tak i v dálkových pohledech.
Veřejné městské prostory:
- Ulice. Definována uliční a stavební čarou navazující na okolní zástavbu.
- Náměstí. Studie posiluje autentické městské prostory –Tržní náměstí a náměstí Republiky. Zejména tím, že těmto prostorům nevytváří konkurenci, dodefinovává jejich tvar regulací vymezující zástavby a posiluje jejich význam umístěním funkce dopravního terminálu.
- Nábřeží. Studie nabízí netradiční řešení nábřeží, kdy zástavba je usazená bezprostředně na nábřeží, tvoří jeho parter. Doprava je vedená až za zástavbou a tak netvoří bariéru jako u většiny historických nábřeží včetně nábřeží Teplé. Navíc je tu široký pruh parkové zeleně zvyšující rekreační potenciál a atraktivitu nábřeží.
- Pasáž. Studie definuje veřejné prostranství uvnitř bloků. Vytváří tak na sebe navazující kryté, celoročně využitelné pasáže, v podstatě kryté ulice.
Železnice je v současnosti hlavní bariérou ve vztahu města a Ohře. V návrhu je stávající kolejiště Dolního nádraží redukováno na jednu kolej, kterou je možné obestavět novou zástavbou. Tím se z ní stává „podzemka“ aniž by v podstatě měnila niveletu.
Významným animačním prvkem nového centra Karlových varů bude dopravní terminál integrující železniční zastávku, autobusy MHD, příměstské a dálkové autobusy, parkování osobních aut, taxi ev. půjčovnu či úschovnu kol. Studie doporučuje řešit terminály maximálně komfortně především z hlediska cestujících.

 

Centrum Karlovy Vary

územní studie širšího centra Karlových Varů
CZ — 2015
urbanismus
investor, klient
Statutární město Karlovy Vary
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Tomáš Koňařík, Jitka Macáková
technické řešení, spolupráce
dopravní řešení - Inplan CZ s.r.o.
autor vizualizací
cyrany.com, Barbora Havrlová, Tomáš Koňařík

Karlovy Vary už dávno nejsou jen malebnými lázněmi v údolí Teplé. Jsou posilujícím regionálním centrem tvořeným srostlicí předměstí a osad, v jejímž těžišti se ocitla dřívější periferie lázeňského města.
Tématem urbanistické studie širšího centra Karlových Varů je srůstání:
- Srůstání města s řekou
- Srůstání města s předměstími
- Srůstání místní komunity se svým městem a se zájmy ostatních uživatelů
- Srůstání minulosti se současností a budoucností
Uvolněním kolejiště Dolního nádraží vzniká jedinečná šance nechat srůst různé způsoby okolní zástavby a definovat jednoznačný vztah k řece.
Aplikací tradičního blokového schéma vytváříme mřížku, která je schopná navázat a srůst s blokovou zástavbou, ale také absorbovat a organizovat solitérní zástavbu i zástavbu v duchu rozptýleného funkcionalistického urbanizmu. Mřížka je schopná absorbovat i eventuality, které dnes nedokážeme předvídat. Je nadčasová a univerzální.
Hlavní osou navržené mřížky je nový Bulvár běžící paralelně s osou Ohře, přes kterou se mírným obloukem napojí na Závodní ulici. Na jedné ose se tak propojí řada atributů Karlových Varů (kampus Krajského úřadu, dostihové závodiště, OC Variáda, areál Moseru, KV aréna, Becherovka, terminál, Tržní náměstí, areál Mattoni, Magistrát, Soud i vyústění do Lázní).
Městské bloky jsou navlečené na ose nákupní promenády procházející celým územím. Jejich atraktivita spočívá v možnosti kontinuálního indoorového nákupního bulváru ústícího na Náměstí republiky přímo před dopravním terminálem. Domy mají jižní parter na úrovni Bulváru, odkud je řešena hlavně dopravní obsluha. Parter ze severu od řeky je cca o dvě patra níže na úrovni nábřeží. Parter je odskočený od líce fasády do hloubky pěti metrů. Tím vytváří kryté podloubí – kolonádu navazující na nábřežní promenádu. Kolonáda je reminiscencí na tradiční renesanční podloubí českých náměstí, řešící nepříznivé klimatické podmínky a je i reminiscencí na Mlýnskou kolonádu podél Teplé. Atraktivita nábřežní fronty spočívá v jejím bezprostředním kontaktu s nábřežím a řekou.
Jako morální střed nových Karlových Varů jsme určili soutok Teplé a Ohře. Obě řeky představují výraznou kulturně historickou osu a právě protnutí těchto os považujeme za mystický magický středobod. V této pozici je výšková dominanta (90m) schopná zachytit a vypointovat řadu průhledových os a to jak v bezprostřední blízkosti, tak i v dálkových pohledech.
Veřejné městské prostory:
- Ulice. Definována uliční a stavební čarou navazující na okolní zástavbu.
- Náměstí. Studie posiluje autentické městské prostory –Tržní náměstí a náměstí Republiky. Zejména tím, že těmto prostorům nevytváří konkurenci, dodefinovává jejich tvar regulací vymezující zástavby a posiluje jejich význam umístěním funkce dopravního terminálu.
- Nábřeží. Studie nabízí netradiční řešení nábřeží, kdy zástavba je usazená bezprostředně na nábřeží, tvoří jeho parter. Doprava je vedená až za zástavbou a tak netvoří bariéru jako u většiny historických nábřeží včetně nábřeží Teplé. Navíc je tu široký pruh parkové zeleně zvyšující rekreační potenciál a atraktivitu nábřeží.
- Pasáž. Studie definuje veřejné prostranství uvnitř bloků. Vytváří tak na sebe navazující kryté, celoročně využitelné pasáže, v podstatě kryté ulice.
Železnice je v současnosti hlavní bariérou ve vztahu města a Ohře. V návrhu je stávající kolejiště Dolního nádraží redukováno na jednu kolej, kterou je možné obestavět novou zástavbou. Tím se z ní stává „podzemka“ aniž by v podstatě měnila niveletu.
Významným animačním prvkem nového centra Karlových varů bude dopravní terminál integrující železniční zastávku, autobusy MHD, příměstské a dálkové autobusy, parkování osobních aut, taxi ev. půjčovnu či úschovnu kol. Studie doporučuje řešit terminály maximálně komfortně především z hlediska cestujících.