Košice, vlastně místo nad Košicemi. Výsadní místo. Ostroh, ze kterého je vidět centrum i hory na horizontu. Místo, kam se z města stoupá jako na Akropoli. Amfiteátr v sousedství dotváří skoro antický kontext. Sousední komplex nemocnice toto místo poznamenal a vytrhnul z urbanizmu města. Jak na tomto výjimečném, ale poznamenaném místě stavět? Je třeba vytěžit z výsadní polohy a přitom potlačit dominaci nemocnice - vytvořit jí urbanistickou protiváhu. Na výjimečné místo je třeba odpovědět výjimečným konceptem. Inspirací návrhu je Citadela.
Vyvýšené opevněné místo nad městem poskytující bezpečí, mikrosvět s vlastními parametry, město ve městě. Archetyp citadely akcentuje rozhraní světa vně a uvnitř. Vůči vnějšku pevná. Uvnitř členitá. Vždy účelná, racionální. Pokusili jsme se vytvořit jakousi Citadelu nad Košicemi. Pevnou, důstojnou jako by barokní fortifikaci vyrůstající z terénu. Její kompaktní horizontální forma vyvažuje vertikálu nemocnice. Z okolního anonymního prostoru se jednotlivými bránami Citadely vstupuje do polo-privátních atrií, která rámuje komerční parter nebo filtr privátních předzahrádek. Z atrií se vstupuje do jednotlivých vertikálních komunikačních uzlů domu. Koncepce přechodu z anonymního přes polo-veřejný až do privátního prostoru vytváří sociálně strukturované prostředí s předpoklady ke vzniku komunit. Má potenciál přirozené sebekontroly bezpečnosti. Prostory jednotlivých atrií mají poměrně komorní měřítko. Redukují pocit masivního opakování, umožňují vidět vždy jen část velkého celku. A zároveň umožňují snadnou zapamatovatelnost a orientaci. Jsou jako by upletená z linií stropních desek, které v parteru a v posledních podlažích proplouvají mezi jednotlivými atrii. Jižní strany atrií jsou záměrně sníženy, aby ještě více napomohly proslunění prostoru. Do atrií mají fasády charakter otevřených paravánových stěn prolamujících se do velkorysých lodžií. Na vnějších fasádách se stylizace přibližuje cihelné barokní pevnosti. Nápadným znakem citadely je přítomnost šestiúhelníkové - hexagonové modulace. Ta jako fraktál prostupuje z formy celku až do půdorysů jednotlivých místností, do modulace. Hexagony tvoří variabilnější prostor pro zařízení ložnic, obývacích pokojů a jídelen s kuchyňským koutem. Hlavní obytný prostor má oddělenou obývací a jídelní část, každá ložnice je natolik velká, aby umožnila různé polohy lůžka a velké vestavěné šatny. Atypický tvar místností činí interiér sám o sobě atraktivní bez nákladných interiérových úprav. Každý byt má díky hexagonové modulaci atraktivní corner pozici. Všechny byty mají terasy, které umožňují venkovní stolování. Tvarové řešení přispívá k vymezení nabízených bytů vůči běžnému standardu bydlení. Ale především, šestiuhelníková atria řeší problém oslunění všech bytů. Hexagonová modulace se také optimálně propisuje i do konstrukčního systému. Díky ní se podařilo vyřešit notorický problém bytových domů; synchronizaci bytové a parkovací modulace v patrech nad sebou. Šestiúhelníková modulace pomohla naplnit naši ambici dosáhnout mimořádného efektu použitím běžných prostředků. V podstatě se totiž jedná o aplikaci nízkopodlažního trojtraktového bytového domu s jedním podzemním parkovacím podlažím.