Návrh nechce být konkurencí tohoto fenoménu, ale naopak splynout. Být součástí a využít existující dominantní hmoty pro vzájemnou symbiózu. Knihovna přebírá funkci promítacího plátna. Stává se přijímačem jak pro film, tak současně pro obraz města, který se promítá do konvexní křivky jeho štítové stěny jako širokoúhlý film. Měkká křivka fasády se otvírá výhledům na široké panorama města i okolní krajiny řadou oken a vyhlídek. Výsledná hmota je měřítkově adekvátním sousedem veřejných budov podél Skálovy ulice. Nová knihovna propojuje staré s novým, ale současně i provozně místa kdysi neprostupná. Stává se spojnicí mezi Městským Parkem a Skálovou ulicí. Vytváří čelo ulice Na Sboře, kterou současně zprostupňuje do linie Městského Parku. V kontextu místa se snaží navodit synergii proudů a zklidnit celou situaci.  
Turnov jako srdce Českého ráje, knihovna jako prostorová analogie k přírodním formám typickým pro Český ráj. Máchovsky romantická místa prostoupená napětím a tajemstvím jsou pro nás východiskem a inspirací. Mohutné skalní masivy jsou prolnuty puklinami, které se postupně proměňují v průchozí skalní soutěsky. Úzké vertikální prostory nabízejí průchody, kde je člověk vystaven emocím, které jinde nezažije. Jsou to místa prostoupená spiritualitou a přírodní energií.  
Centrální prostor knihovny je analogií ke skalní soutěsce. Je uspořádán do vertikálního prostoru, který půdorysně kopíruje mírnou organickou křivku. Je to prostor, který se otvírá za pohybu a návštěvníka vtahuje do děje. Pokud vstoupí objevuje průhledy a zlomy typické pro přírodní prostředí skalního města. Skalního města, jehož součástí jsou i historické zásahy člověka. Ty jsou zde zastoupeny kontrastní ortogonální geometrií oken a lávek. Cesta volným výběrem knih graduje na střeše knihovny, kde se otvírá široký výhled na město z pobytového schodiště zastíněného typickou borovicí mělce zakořeněnou na vrcholku skalního masivu.