Knihovna Cheb

Rekonstrukce a přístavba městské knihovny v Chebu
CZ, Cheb — 2018
knihovny
investor, klient
Město CHEB
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Zuzana Bartasová, David Poloch, Pavla Enochová
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval chebský podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhnul architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro danou funkci. 
Podobně jako většina významných veřejných staveb z přelomu století, byla i knihovna zasazena do pásu po bývalé městské fortifikaci, v těsném kontaktu s městskými hradbami. Spolu s budovami divadla, škol a městských úřadů definuje kulturně-společenskou funkci prstence kolem historického jádra, tzv. Ringstrasse, v linii dnešních ulic Komenského a Obrněné brigády.
V roce 2015, téměř sto let po otevření knihovny, je zřejmé, že knihovna morálně a funkčně stárne. S ohledem na obecné trendy, kdy knihovny dnes zažívají renesanci a přejímají další kulturně společenské funkce, stávají se veřejným prostorem pro setkávání, vzdělávání, získávání informací a zároveň předávání zkušeností a zážitků, je zřejmé, že její význam roste. 
Prostorové a funkční možnosti historické budovy jsou dnes vyčerpány a bez modernizace a přístavby si nelze současné pojetí takové instituce představit.
Zachování místa je s pohledu kontextu a historické tradice zásadní. Nelze ignorovat skutečnost, že knihovna byla soukromím darem chebanům a vydobyla si výjimečné místo v kontextu historického jádra. Nelze uvažovat tedy o jiném místě a jiném objektu. Je však zásadní koncipovat rekonstrukci a přístavbu, jako citlivý zásah do historického prostředí, který bude zároveň držet a rozvíjet obraz této instituce v kontextu města.  
Předložený návrh modernizace a rozšíření provozu knihovny vychází z několika zásad:
-    přístavba nemá konkurovat autentické historické budově, naopak ji v roli symbolu autentické knihovny posílit
-    úpravy knihovny by měly zachovat a posílit hradební pás jako jasnou a čitelnou konturu historického města
-    knihovnu je nutné morálně modernizovat, umožnit naplnit zde současné představy o fungování knihovny, zvětšit kapacitu pro přírůstky, umožnit rozvíjet doprovodný společenský a vědecký program, zpřístupnit knihovnu bezbariérově. Modernizace má posílit význam a uplatnění knihovny v běžném životě města a tím posílit i význam samotného místa
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k dokomponování zeleného parkánového pásu a zapojení do celoměstského systému zeleně 
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k zpřístupnění dříve zbytkových intimních městských prostorů (zprůchodnění příkopu navázáním na průchod za a pod déčkem)
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k posílení „ringstrasse“, prstence za hradebním okruhem s významnými městskými budovami, vytvoření kulturně společenského okrsku
Návrh se tedy snaží přeorganizovat vnitřní uspořádání knihovny, řešit její užší bezbariérovou vazbu na veřejný prostor a zároveň iniciovat změny v celé lokalitě. 

 

Knihovna Cheb

Rekonstrukce a přístavba městské knihovny v Chebu
CZ, Cheb — 2018
knihovny
investor, klient
Město CHEB
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Zuzana Bartasová, David Poloch, Pavla Enochová
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

V roce 1911 byla chebské veřejnosti předána do užívání budova nové knihovny. Městu jí daroval chebský podnikatel Dominik Kreuzinger. Objekt v secesním stylu navrhnul architekt Max Loos z Teplic a byla to jedna z prvních budov v Rakousku-Uhersku postavená přímo pro danou funkci. 
Podobně jako většina významných veřejných staveb z přelomu století, byla i knihovna zasazena do pásu po bývalé městské fortifikaci, v těsném kontaktu s městskými hradbami. Spolu s budovami divadla, škol a městských úřadů definuje kulturně-společenskou funkci prstence kolem historického jádra, tzv. Ringstrasse, v linii dnešních ulic Komenského a Obrněné brigády.
V roce 2015, téměř sto let po otevření knihovny, je zřejmé, že knihovna morálně a funkčně stárne. S ohledem na obecné trendy, kdy knihovny dnes zažívají renesanci a přejímají další kulturně společenské funkce, stávají se veřejným prostorem pro setkávání, vzdělávání, získávání informací a zároveň předávání zkušeností a zážitků, je zřejmé, že její význam roste. 
Prostorové a funkční možnosti historické budovy jsou dnes vyčerpány a bez modernizace a přístavby si nelze současné pojetí takové instituce představit.
Zachování místa je s pohledu kontextu a historické tradice zásadní. Nelze ignorovat skutečnost, že knihovna byla soukromím darem chebanům a vydobyla si výjimečné místo v kontextu historického jádra. Nelze uvažovat tedy o jiném místě a jiném objektu. Je však zásadní koncipovat rekonstrukci a přístavbu, jako citlivý zásah do historického prostředí, který bude zároveň držet a rozvíjet obraz této instituce v kontextu města.  
Předložený návrh modernizace a rozšíření provozu knihovny vychází z několika zásad:
-    přístavba nemá konkurovat autentické historické budově, naopak ji v roli symbolu autentické knihovny posílit
-    úpravy knihovny by měly zachovat a posílit hradební pás jako jasnou a čitelnou konturu historického města
-    knihovnu je nutné morálně modernizovat, umožnit naplnit zde současné představy o fungování knihovny, zvětšit kapacitu pro přírůstky, umožnit rozvíjet doprovodný společenský a vědecký program, zpřístupnit knihovnu bezbariérově. Modernizace má posílit význam a uplatnění knihovny v běžném životě města a tím posílit i význam samotného místa
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k dokomponování zeleného parkánového pásu a zapojení do celoměstského systému zeleně 
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k zpřístupnění dříve zbytkových intimních městských prostorů (zprůchodnění příkopu navázáním na průchod za a pod déčkem)
-    modernizace by měla využít potenciálu místa k posílení „ringstrasse“, prstence za hradebním okruhem s významnými městskými budovami, vytvoření kulturně společenského okrsku
Návrh se tedy snaží přeorganizovat vnitřní uspořádání knihovny, řešit její užší bezbariérovou vazbu na veřejný prostor a zároveň iniciovat změny v celé lokalitě.