Plzeň - Jižní město

urbanistická soutěž na území Plzeň – Jižní město
CZ, Plzeň — 2007
urbanismus
investor, klient
Plzeň město
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Kristina Loskotová, Tomáš Císař, Vítězslav Danda, Michal Nohejl, Tereza Naarová
technické řešení, spolupráce
Michal Machů, Zdeněk Sendler, Allan Gintell, René Vokoun

surrender (kapitulace) ville nouvelle melun – senart / francie

it was heartbreaking,if not obscene…             …to have toimagine here, a city

Představa, že by na místě melun-senart – podslednícho nedotčeného pařížského předměstí mělo stát nové město, je nemožná.
Lesy, farmy…. – úžasná přítomnost je nepřátelská vůči jakémukoli developmentu. 
Konec 20.st urbanizuje – zastavuje – ovládá. spousta architektonických plánů bylo sraženo, když se snažily cokoli přidat k tomuto chimerickému krajinnému seskupení. Dnes se více přikláníme k tomu, aby se nedělalo nic. nic nestavět (nezastavovat) znamená, že jsme zelení, ekologičtí, obyčejní.
Pokud se výstavba dostane mimo kontrolu, stává se předmětem stálého politického, finančního a kulturního dění (zmatku).  – totéž platí (ještě) o tom co nebylo postaveno.
Ve chvíli, kdy je složitost 3-rozměrných činů ďábelská, je ochrana prázdnoty srovnatelně lehká. Návrh selun-menart se přiklání k tomu udělat ze slabosti urbanismu premisu (výhodu). Tento projekt je spíš úvahou o tom co by se nemělo stát než návrhem toho co by se mělo stát.

Pečlivě jsme analyzovali situaci.
Přes území vedla dálnice, byly tu staré vesnice, jsou tu dva rozsáhlé lesy, orná půda, plán pro univerzitní městečko, krásná krajina, kde francouzští králové pořádali hony na zvěř. Začali jsme území analyzovat s použitím obrácené logiky. Místo toho, abychom si řekli, co chceme udělat, jsme pečlivě definovali, co nechceme udělat. Neptali jsme se, kde máme stavět, ale kde stavět nemáme. Místo toho abychom projektovali do krajiny, odečítali jsme z ní a doufali, že dokážeme vymyslet opačný argument. Tento proces nás dovedl téměř k čínskému znaku prázdných míst, které se nesmí zaneřádit městem, novému ovládacímu prvku, který by mohl dát městu, které by evidentně nemělo být městem klasickým, ale současným formou soudržnosti a přesvědčivosti. Pak jsme řekli – zbytek ponecháme chaosu. Vzdáme se krajiny kolem a mezi „čínským znakem“. Opustíme to pro sračky. Pro průměrnou současnou dennodenní ošklivost evropsko-americko-japonské architektury a vytvoříme prostřednictvím této ošklivosti potencionálně silný kontrast mezi prázdnými plochami, které jsme chránili před zastavěním a nekontrolovatelným téměř rakovinným chaotickým růstem města. 

bands (pásy,pruhy)

Systém pásů – lineárních prázdných míst je vepsán do krajiny jako obrovský čínský znak.  Navrhujeme investovat nejvíce energie potřebné pro development této oblasti na ochranu toho, že tyto pásy zůstanou prázdné. Některé pásy jsou určené k tomu, aby zachovaly původní krajinu nebo historické částečky. Aby shromáždili maximální množství krásy. Jiné pruhy kopírují silnice, aby z nich udělaly atraktivní urbanistické celky, do kterých budou vloženy supermarkety, administrativní budovy, lineární kancelářské parky. Pás kolem dráhy chrání město před hlukem. Nepravidelné pásy obnažují okraje dvou lesů. Další pásy distribuují (rozmísťují) ostatní programové prvky po celém území. Jeden pás definuje univerzitní městečko. Místo toho, aby bylo melun-senart organizované  prostřednictvím urbanismu (tvaru výstavby), bude to město beztvaré, definované systémem prázdnoty, která zaručuje krásu, vyrovnanost, přístupnost a identitu bez ohledu na – nebo dokonce přestože je to architektura budoucnosti.

islands (ostrovy)
Společně -  pásy definují poloostrov zbytku – ostrovy, které mají různou velikost, tvar, umístění a různé vztahy ke krajině a infrastruktuře. Jsou protipólem prázdných míst, které je obklopují. Každý z těchto ostrovů může být rozvíjen (developed) nezávisle na ostatních podle konkrétních požadavků, místa a programu. Můžou vytvořit i soubor projektů vyšlých ze soutěže. Ostrovy budou nekonečně flexibilní. Budou na ně projektovat různí architekti, v různých stylech, režimech, ideologiích. Mohou být sponzorované státem, městem, developery nebo jednotlivci. Mohou být intenzivně zastavěné, ale i prázdné, krásné i ošklivé. Nebudou homogenní. Během více než 20-tileté výstavby města, bude každý ostrov mikrokosmem v různé době. Jejich okraje (hranice), vždy ovlivněné vzájemným propojením s pásy budou barevné ve svém programu a architektonickém vyjádření (individuality). Model poloostrova zajišťuje, že maximální samostatnost každého ostrova, nakonec posílí soudržnost celku.

Plzeň - Jižní město

urbanistická soutěž na území Plzeň – Jižní město
CZ, Plzeň — 2007
urbanismus
investor, klient
Plzeň město
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Kristina Loskotová, Tomáš Císař, Vítězslav Danda, Michal Nohejl, Tereza Naarová
technické řešení, spolupráce
Michal Machů, Zdeněk Sendler, Allan Gintell, René Vokoun

surrender (kapitulace) ville nouvelle melun – senart / francie

it was heartbreaking,if not obscene…             …to have toimagine here, a city

Představa, že by na místě melun-senart – podslednícho nedotčeného pařížského předměstí mělo stát nové město, je nemožná.
Lesy, farmy…. – úžasná přítomnost je nepřátelská vůči jakémukoli developmentu. 
Konec 20.st urbanizuje – zastavuje – ovládá. spousta architektonických plánů bylo sraženo, když se snažily cokoli přidat k tomuto chimerickému krajinnému seskupení. Dnes se více přikláníme k tomu, aby se nedělalo nic. nic nestavět (nezastavovat) znamená, že jsme zelení, ekologičtí, obyčejní.
Pokud se výstavba dostane mimo kontrolu, stává se předmětem stálého politického, finančního a kulturního dění (zmatku).  – totéž platí (ještě) o tom co nebylo postaveno.
Ve chvíli, kdy je složitost 3-rozměrných činů ďábelská, je ochrana prázdnoty srovnatelně lehká. Návrh selun-menart se přiklání k tomu udělat ze slabosti urbanismu premisu (výhodu). Tento projekt je spíš úvahou o tom co by se nemělo stát než návrhem toho co by se mělo stát.

Pečlivě jsme analyzovali situaci.
Přes území vedla dálnice, byly tu staré vesnice, jsou tu dva rozsáhlé lesy, orná půda, plán pro univerzitní městečko, krásná krajina, kde francouzští králové pořádali hony na zvěř. Začali jsme území analyzovat s použitím obrácené logiky. Místo toho, abychom si řekli, co chceme udělat, jsme pečlivě definovali, co nechceme udělat. Neptali jsme se, kde máme stavět, ale kde stavět nemáme. Místo toho abychom projektovali do krajiny, odečítali jsme z ní a doufali, že dokážeme vymyslet opačný argument. Tento proces nás dovedl téměř k čínskému znaku prázdných míst, které se nesmí zaneřádit městem, novému ovládacímu prvku, který by mohl dát městu, které by evidentně nemělo být městem klasickým, ale současným formou soudržnosti a přesvědčivosti. Pak jsme řekli – zbytek ponecháme chaosu. Vzdáme se krajiny kolem a mezi „čínským znakem“. Opustíme to pro sračky. Pro průměrnou současnou dennodenní ošklivost evropsko-americko-japonské architektury a vytvoříme prostřednictvím této ošklivosti potencionálně silný kontrast mezi prázdnými plochami, které jsme chránili před zastavěním a nekontrolovatelným téměř rakovinným chaotickým růstem města. 

bands (pásy,pruhy)

Systém pásů – lineárních prázdných míst je vepsán do krajiny jako obrovský čínský znak.  Navrhujeme investovat nejvíce energie potřebné pro development této oblasti na ochranu toho, že tyto pásy zůstanou prázdné. Některé pásy jsou určené k tomu, aby zachovaly původní krajinu nebo historické částečky. Aby shromáždili maximální množství krásy. Jiné pruhy kopírují silnice, aby z nich udělaly atraktivní urbanistické celky, do kterých budou vloženy supermarkety, administrativní budovy, lineární kancelářské parky. Pás kolem dráhy chrání město před hlukem. Nepravidelné pásy obnažují okraje dvou lesů. Další pásy distribuují (rozmísťují) ostatní programové prvky po celém území. Jeden pás definuje univerzitní městečko. Místo toho, aby bylo melun-senart organizované  prostřednictvím urbanismu (tvaru výstavby), bude to město beztvaré, definované systémem prázdnoty, která zaručuje krásu, vyrovnanost, přístupnost a identitu bez ohledu na – nebo dokonce přestože je to architektura budoucnosti.

islands (ostrovy)
Společně -  pásy definují poloostrov zbytku – ostrovy, které mají různou velikost, tvar, umístění a různé vztahy ke krajině a infrastruktuře. Jsou protipólem prázdných míst, které je obklopují. Každý z těchto ostrovů může být rozvíjen (developed) nezávisle na ostatních podle konkrétních požadavků, místa a programu. Můžou vytvořit i soubor projektů vyšlých ze soutěže. Ostrovy budou nekonečně flexibilní. Budou na ně projektovat různí architekti, v různých stylech, režimech, ideologiích. Mohou být sponzorované státem, městem, developery nebo jednotlivci. Mohou být intenzivně zastavěné, ale i prázdné, krásné i ošklivé. Nebudou homogenní. Během více než 20-tileté výstavby města, bude každý ostrov mikrokosmem v různé době. Jejich okraje (hranice), vždy ovlivněné vzájemným propojením s pásy budou barevné ve svém programu a architektonickém vyjádření (individuality). Model poloostrova zajišťuje, že maximální samostatnost každého ostrova, nakonec posílí soudržnost celku.