Pod Hády

Koncept rezidenční zástavby na rozhraní města a krajiny
CZ, Brno, Pod Hády — 2015
urbanismus
investor, klient
TRIKAYA Czech Republic c.z. (developerská společnost)
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Roman Klimeš, Lukáš Komín

Pod Hády - magické místo na úpatí kopce s opuštěným lomem, nad rostlou vesnickou strukturou za nádražím zvanou Korea, pod velkými sídlišti na planinách (Vinohrady, Líšeň), mezi zelenými hranami, v dotyku s Moravským Krasem. Čím oslavit místo, ze kterého jsou dominanty Brna jako na dlani, ale koupání v lomu je blíž?
Od první chvíle jsme cítili, že toto místo je pro lidi, které už město propustilo, ale stále mu chtějí být nadohled, aniž by se cítili jeho každodenními zajatci. Pro lidi, kteří sestoupí z betonového matrixu sídlišť na planinách, aby našli užší sepjetí s krajinou. Prvotně jsme se tedy pokoušeli rozprostřít požadovanou zástavbu do plochy vilové čtvrti. Koeficient HPP 0,5 se nám pro rozpuštění zástavby jevil příhodný až do chvíle, kdy jsme odečetli ochranná pásma infrastruktury. Výsledná zahuštěnost zástavby znemožňovala pohledový kontakt se vzdálenými horizonty a výhledy. Bohužel ani klesání terénu nebylo dostatečné na to, abychom přes sousední nízkopodlažní objekty přehlédli. Pokusili jsme se tedy zástavbu zintenzivnit. Objekty jsme přitom uspořádávali tak, aby si vzájemně co nejméně stínily ve výhledech, a aby vždy nabízely nějaký benefit, jako například vlastní pozemek, nebo kvalitní výhledy na město nebo lom. Inspirovaní etážemi Růženina lomu jsme se je snažili uspořádat do kaskád organických křivek hladících mírný terén a modelujících v něm rozhraní. Výsledné uspořádání hmot je liniové, nikoliv plošné. První oddenek liniové zástavby je prodloužením individuální zástavby ulice Jarní z Korey. Ve vyšší etáži nad ní je kaskáda tvořená linií řadových rodinných domů. Je nasazená na korunu svahu a tvoří tak jakousi citadelu, která má směrem na centrum sestupující podlaží, kde se opakuje efekt vily Tugendhat - úžasný výhled na město se otevře při sestoupení z ulice o patro níž, na úroveň zahrady. Díky terénnímu rozdílu přehlédneme zástavbu podél Jarní, ale zároveň jsme níž než severovýchodní etáž definovaná jako společenský střed kompozice. V jejím těžišti je vodní plocha a v terénním zářezu podél severovýchodního břehu je pak občanská vybavenost – komerční parter těžící z atraktivní polohy na nábřežní promenádě opět s úžasným výhledem na město. Z nutného zla ochranného pásma plynovodu je velkorysá zelená plocha vytvářející předpolí hlavního motivu kompozice - hadovitě se vinoucího bytového objektu inspirovaného stěnami nedalekých lomů. Čtyř až pětipodlažní hmota je tvořena řadou nezávislých schodišťových sekcí. Byty v maximální míře zhodnocují polohu mezi dvěma atraktivními výhledy jihozápadního na vedutu Brna a severovýchodního na Růženin lom a vrchol Hád. Obyvatelé si tak každý den vychutnají pobyt na rozhraní města a krajiny. Byty v přízemí mají velkorysé předzahrádky.
Na severovýchodní stranu je situovaná obslužná komunikace kopírující průběh domu. Stejně jako další uliční fronta tvořená dvoupodlažními viladomy. Následují další vrstvy stále více citující průběh terénu. Mění se jen intenzita zástavby, která se postupně zjemňuje od řadových až po solitérní bungalovy podél hranice řešeného území. Díky stoupání terénu, mají i přízemní bungalovy ve velké míře výhled jak na město, tak na Hády.
Místo nabízí jedinečný zážitek z rozmezí - rozmezí urbánního prostoru a krajiny, rozmezí polohy nad městem, ale pod lomem, polohy mezi živelným a plánovaným urbanizmem. Nabízí zážitky mezi všedním dnem a svátkem.

Pod Hády

Koncept rezidenční zástavby na rozhraní města a krajiny
CZ, Brno, Pod Hády — 2015
urbanismus
investor, klient
TRIKAYA Czech Republic c.z. (developerská společnost)
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Roman Klimeš, Lukáš Komín

Pod Hády - magické místo na úpatí kopce s opuštěným lomem, nad rostlou vesnickou strukturou za nádražím zvanou Korea, pod velkými sídlišti na planinách (Vinohrady, Líšeň), mezi zelenými hranami, v dotyku s Moravským Krasem. Čím oslavit místo, ze kterého jsou dominanty Brna jako na dlani, ale koupání v lomu je blíž?
Od první chvíle jsme cítili, že toto místo je pro lidi, které už město propustilo, ale stále mu chtějí být nadohled, aniž by se cítili jeho každodenními zajatci. Pro lidi, kteří sestoupí z betonového matrixu sídlišť na planinách, aby našli užší sepjetí s krajinou. Prvotně jsme se tedy pokoušeli rozprostřít požadovanou zástavbu do plochy vilové čtvrti. Koeficient HPP 0,5 se nám pro rozpuštění zástavby jevil příhodný až do chvíle, kdy jsme odečetli ochranná pásma infrastruktury. Výsledná zahuštěnost zástavby znemožňovala pohledový kontakt se vzdálenými horizonty a výhledy. Bohužel ani klesání terénu nebylo dostatečné na to, abychom přes sousední nízkopodlažní objekty přehlédli. Pokusili jsme se tedy zástavbu zintenzivnit. Objekty jsme přitom uspořádávali tak, aby si vzájemně co nejméně stínily ve výhledech, a aby vždy nabízely nějaký benefit, jako například vlastní pozemek, nebo kvalitní výhledy na město nebo lom. Inspirovaní etážemi Růženina lomu jsme se je snažili uspořádat do kaskád organických křivek hladících mírný terén a modelujících v něm rozhraní. Výsledné uspořádání hmot je liniové, nikoliv plošné. První oddenek liniové zástavby je prodloužením individuální zástavby ulice Jarní z Korey. Ve vyšší etáži nad ní je kaskáda tvořená linií řadových rodinných domů. Je nasazená na korunu svahu a tvoří tak jakousi citadelu, která má směrem na centrum sestupující podlaží, kde se opakuje efekt vily Tugendhat - úžasný výhled na město se otevře při sestoupení z ulice o patro níž, na úroveň zahrady. Díky terénnímu rozdílu přehlédneme zástavbu podél Jarní, ale zároveň jsme níž než severovýchodní etáž definovaná jako společenský střed kompozice. V jejím těžišti je vodní plocha a v terénním zářezu podél severovýchodního břehu je pak občanská vybavenost – komerční parter těžící z atraktivní polohy na nábřežní promenádě opět s úžasným výhledem na město. Z nutného zla ochranného pásma plynovodu je velkorysá zelená plocha vytvářející předpolí hlavního motivu kompozice - hadovitě se vinoucího bytového objektu inspirovaného stěnami nedalekých lomů. Čtyř až pětipodlažní hmota je tvořena řadou nezávislých schodišťových sekcí. Byty v maximální míře zhodnocují polohu mezi dvěma atraktivními výhledy jihozápadního na vedutu Brna a severovýchodního na Růženin lom a vrchol Hád. Obyvatelé si tak každý den vychutnají pobyt na rozhraní města a krajiny. Byty v přízemí mají velkorysé předzahrádky.
Na severovýchodní stranu je situovaná obslužná komunikace kopírující průběh domu. Stejně jako další uliční fronta tvořená dvoupodlažními viladomy. Následují další vrstvy stále více citující průběh terénu. Mění se jen intenzita zástavby, která se postupně zjemňuje od řadových až po solitérní bungalovy podél hranice řešeného území. Díky stoupání terénu, mají i přízemní bungalovy ve velké míře výhled jak na město, tak na Hády.
Místo nabízí jedinečný zážitek z rozmezí - rozmezí urbánního prostoru a krajiny, rozmezí polohy nad městem, ale pod lomem, polohy mezi živelným a plánovaným urbanizmem. Nabízí zážitky mezi všedním dnem a svátkem.