MÍSTO
Nákladové nádraží Žižkov, stojí před zásadním přerodem. Významný logistický uzel Prahy ztratil na přelomu milénia s dominancí kamionové dopravy smysl a rozsáhlá lokalita překladového nádraží čeká na svojí novou budoucnost. Jedná se o jedno z nejrozsáhlejších rozvojových území Prahy. Z železniční stanice se má stát rezidenční čtvrť. Fenomén historické logistické budovy, která se stala v roce 2013 kulturní památkou, je určující pro budoucí pojetí přestavby území. Pokud se podaří její diskutovaná konverze na multifunkční kulturně společenské a vzdělávací centrum bude to rozhodně celopražsky významná adresa a své místo najde v kontextu celé republiky. Dnes je místo typickým brownfieldem, který reprezentuje neprostupné území, bílé místo na mapě. Koncept přestavby by měl být založen na vytvoření urbánní tkáně schopné zacelit plochu uvolněnou železnicí. 
V blízkém okolí už existují a chystají se různé precedenty tohoto přerodu. Ať už jsou to zárodky klasické blokové městské mřížky nebo naopak nálet dezurbanizovaných solitérních objektů rezignující na tradici evropského městského prostoru. Náš návrh je revizí všech těchto přístupů, snažíme se aplikovat jejich silné stránky a potlačit jejich nedostatky. Vzájemně je propojit. 
Východiskem pro nás je paměť místa. Snažíme se podchytit autentické prvky v území, které s sebou nesou historickou paměť a ty využít pro novou městotvornou kompozici. Věříme, že využití autentických prvků je cestou k vytvoření osobité čtvrti navazující na historii území a posilující identifikaci místa v rámci Prahy. 

URBÁNNÍ KONCEPT
Návrh je nutné posadit do širších souvislostí, jejichž podstata je podchycena v podkladové studii IPR. Konkrétně se urbánní návrh opírá o dvě zásadní linie. Fenomén měkké krajinné hrany – Harfy, vzniklé nivelizací původního železničního kolejiště přináší do místa nečekanou přírodní dynamiku a současně je odkazem na původní uspořádání území. Malešická ulice čeká na svoji zásadní proměnu, z periferní spojnice vedoucí mezi výrobními a skladovacími areály se má stát městská třída lokálního významu, zásadní spojnice Nového Žižkova s Jarovem. Linie města a linie vnitřní krajiny, jsou vodítkem pro urbánní koncept. Současně koncept rozvíjí parametry regulace dané podkladovou studii IPR, kde je stanovena nová linie tramvaje vložená do osy prodloužené Olšanské třídy. Prodloužená Olšanská bude významným vztažným elementem celého transformačního území, který ve své linii rozvine řadu významných veřejných prostranství. 
Místo vnímáme jako součást nově vznikajícího superbloku mezi Olšanskou a Malešickou. Návrh hmotově definuje uliční prostranství těchto dvou ulic a společně s linií domů podél ulice k Červenému dvoru a západní ulice podél nového parku stabilizuje blok jako celek. Středem bloku prochází měkká křivka Harfy, která je spojnicí dvou významných veřejných prostranství navazující na osy Malešická a Olšanská. Zelený svah obě místa propojuje liniovým parkem Na Harfě (náš pracovní název), který je rekreační osou nejen superbloku, ale rovněž návazného území. Uspořádání různorodých volnočasových funkcí je inspirováno historií místa. Původní železniční trať se propisuje do místa liniovým uspořádáním funkčních prvků. V linii měkké křivky rozhraní je blok otevřený a nasává atmosféru zeleného svahu do jednotlivých polosoukromých vnitrobloků. 
Zásadním tématem návrhu je hierarchie veřejného a soukromého prostoru. V závislosti na hierarchii míry soukromí rozvíjíme sociální koncept, který usiluje o různé úrovně komunikace mezi budoucími obyvateli i návštěvníky lokality za účelem vytvoření sociálně sourodého a přirozeně rostlého celku.  

VEŘEJNÝ PROSTOR
Superblok je rozčleněn v návaznosti na prostupnost a zmiňovanou sociální komunikaci na tři samostatné bloky – TŘI DVORY. Koncept tří dvorů nabízí vnitřní hierarchizovaný šťavnatý svět, doprovázený různorodými aktivitami a charakterem. Jednotlivé bloky současně představují jednotlivé samostatné stavební etapy, jejichž velikost je odrazem logiky prostorového, sociálního a ekonomického členění. Vůči okolí se bloky vymezují pevnou konturou uličních front, jasně definovanými nárožími. Pevná kontura je perforovaná v liniích příčných ulic a současně výrazně otevřená ve vztahu ke středu superbloku v místech, kde se očekává interakce s liniovým parkem. Otevřenost v linii jižní hranice zástavby je současně přirozená ve vazbě na slunce a dálkové výhledy. Dálkové výhledy z terénní hrany jsou umocněny navýšenými proporcemi hmot, které současně prostorově akcentují organickou linii Harfy v souvislostech celého bloku.    
Trojice vnitřních dvorů je doplněná o piazzetta v místech očekávané příčné prostupnosti územím. Místo má ambici stát se lokálním centrem. Jedná se o ryze městský prostor doplněný aktivním parterem s vazbou jak na Malešickou, tak na liniový park Na Harfě.
Hmotová kompozice je vygradovaná lokální dominantou v místě setkání Malešické ulice s liniovým parkem Na Harfě. Je to příď obytné archy plující poklidně na zlomu Žižkova a Malešic. Landmark celé lokality s aktivním parterem vyživujícím nejen ulici, ale i nově navržený park Na Kolejích. Do linie Malešické ulice se orientuje obchodní retail, služby a vybavenost, do linie parku Na Harfě pak především služby a odpočinkové aktivity. 

SOUKROMÝ PROSTOR
Koncept tří dvorů pracuje s rozdílnou atmosférou a využitím ve vazbě na prostorové možnosti bloků. Návrh není dogmatem, ale prezentuje možnosti a potenciál jednotlivých míst. Jednotlivé bloky odpovídají četností bytů (cca. 150-200 bytů) ideální sociologické jednotce společenství, ve které jsou lidé schopni se poznat a vytvářet sociální vazby. Tématem je prolínání veřejného a soukromého prostoru. Každý dvůr – vnitroblok - připouští existenci určitého poloveřejného vybavení a aktivit. Ať už to jsou sportovní hřiště v ploše největšího dvora, komunitní zahrady ve středním bloku až po klubovou atmosféru navázanou na sportovní klub v nejmenším západním dvoru. Obecně se jedná o polosoukromé komunitní prostory, které jsou od bytů v úrovni přízemí odděleny soukromými předzahrádkami. 

ARCHITEKTURA
Téma hierarchizace intimity se odráží v samotném konceptu architektury, který pracuje s rozdílnou mírou otevření fasády do ulice a vnitrobloku. Rastrová struktura cihelné fasády do ulice je perforovaná lodžiemi a má uzavřenější introvertní charakter, na rozdíl od fasády do vnitrobloku, která je formovaná do průběžných lehkých otevřených balkónů nabízejících všem bytům dostatečné venkovní prostory v podobě velkorysých teras. Bydlení na terasách, v kontaktu s klidným vnitroblokem je tématem návrhu. Žádný malý balkónek, ale terasa s rozdílným prostorovým vymezením, kde lze současně stolovat, skladovat, ale i pěstovat, je cílem našeho návrhu.  
Jednotlivé bloky jsou členěny na jednotlivé domy v logice umístění vertikálních komunikací. Každému domu by měla být přiřazena rozdílná architektura. Jednotlivé etapy lze zadat různým architektům a tím posílit přirozenou diverzitu a rostlost.

TYPOLOGIE
Jednotlivé domy jsou typizované (trojtrakt, schodišťový dům). Cílem je docílit konstrukční flexibilitu. Základem je příčný modul 7,65 m a hloubka traktu osově 17 m (sedí na trojtrakt garáží). V návaznosti na polohu domu, lze pracovat s příčnou dispozicí pro požadovanou kategorii bytů skládanou do schodišťové sekce o šířce 16 m. Případně lze orientovat byty jednostranně a pracovat s trojtraktem na šířku 24 m a více. Celou kompozici lze rozdělit dle zadání na dvě nezávislé stavební etapy, případně i na menší samostatné celky v závislosti na vývoji ekonomiky projektu. Všechny domy mají maximálně dva suterény. První stavební etapa je připojena z ulice K Červenému dvoru. 

ZÁVĚR
Návrh interpretuje význam místa v měřítku urbanismu. Je místem inspirován a současně toto místo nově definuje. Snažíme se o podchycení genia loci, který je mnohdy ukryt v symbolické rovině prostorových vztahů, které převádíme do nových souvislostí. Snažíme se promyšlenou a citlivou aplikací efektivních řešení vytvořit místo, které má charakter, poezii a lidem, kteří tady budou žít, dá šanci cítit se v bývalém brownfeeldu doma.