Historie
Město Cheb představuje v kontextu českých měst nepřehlédnutelnou ikonu nordické kultury. Rozlehlost hradního komplexu a celého historického jádra odráží dřívější význam a slávu tohoto pohraničního města, které bylo po staletí místem výjimečného prolínání germánské a slovanské kultury. Řeka Ohře, po staletí formovala morfologii místa. Město Cheb vzniklo v místě přirozeného brodu přes řeku. Na skalnatém pravobřežním ostrohu byl založen obranný hrad na levém břehu, se rozrůstalo podhradí. Situace ne nepodobná té pražské. Morfologicky a obranně výhodnějším místem pro rozvoj sídla se stal pravý břeh. Řeka plnila obranou funkci. Rozvoj na levém břehu stagnoval. Město Cheb se tak po staletí vyvíjelo v podstatě až do 19.st pouze jižně od řeky a historické jádro se tak ocitlo mimo těžiště města na samé severní hranici. Údolí Ohře se především od 19.století stává významnou rekreační osou a Špitálský vrch se poprvé zapojuje do systému vycházkových tras. Nedaleko vrcholu je postavena kaple a místo je propojené s městem sérií stromových alejí. Přestože jsou pozemky na levém břehu využívány převážně zemědělsky, získává vrchol další funkci v podobě poutního cíle.
Teprve 20 st. objevuje kvality jižních strání nad řekou s výhledem na historické jádro pro bydlení. V té době je postaveno plicní sanatorium, které se stává dominantou jižních svahů a rychle přitahuje pozornost stavebníků. Začínají se zde stavět rodinná sídla. Zřízení vojenských kasáren však rozvoj na levém břehu řeky zastavuje. Další výstavba je odtržena od města a ocitá se v poloze satelitu za horizontem kopce. Největší tragedie pro Cheb však přichází po roce 1945 kdy je téměř 90% obyvatelstva Chebu odsunuta s ohledem na německý původ a město se stává "pevnou hrází socialismu a míru". Město přichází o kořeny a kontinuitu. Studená válka fixuje vojenskou povahu města, kasárna se rozrůstají o cvičiště a Špitálský vrch ztrácí pro lidi přitažlivost. 
Současná situace je výjimečná. Máme jedinečnou příležitost nově definovat rozvoj Chebu. Jižní stráň nad řekou v těsné blízkosti historického centra opět přitahuje pozornost svou atraktivitou.  
Místo
Špitálský vrch představuje pro Cheb přírodní fenomén, který významně ovlivňuje obraz města. Zelený horizont je kulisou při pohledu z náměstí i chebského hradu. Prázdný zatravněný vrchol je bezprostředním protipólem hustého městského jádra. Pohled ze Špitálské louky na historické jádro je zážitkem. Historické aleje běžící po svazích vrcholu jsou spojnicemi mezi krajinou a sídlem. Kontakt mezi krajinou a městem je intenzivní a pozvolný. Po odchodu armády se navíc přírodní charakter místa rozšířil až na samou hranici kompaktního města a nabízí nové souvislosti.
Je evidentní, že rozvoj v této lokalitě je logický - výstavba na sever posunout těžiště města více do historického středu a tím posiluje jeho význam. Cheb v uplynulém desetiletí přišel o významnou část ekonomicky významných obyvatel, protože jim nebyl schopen nabídnout adekvátní místo pro bydlení. Špitálský vrch představuje v tomto pohledu v mnoha ohledech významnou lokalitu, má tradici, má potenciál stát se "Chebskou Babou"  - vyhledávanou lokalitou pro rezidenční bydlení.
Téma
Právě hledání hranice mezi krajinou a městem je tématem návrhu. Hledání rovnováhy mezi zastavěností a přírodním charakterem místa. 
Koncept 
Prolínání přírodní a urbánní struktury je základem budoucí kompozice nové městské části. Masy vzrostlé zeleně jsou rozloženy po vrstevnicích svahu, při pohledu z historického jádra vykrývají samotnou zástavbu a svým překrýváním a vrstvením vytváří parkový charakter. Stávající vzrostlá zeleň je ceněna jako zásadní fenomén místa a urbanizace je jí podřízena maximálně. Zvolená metoda zástavby je neinvazivní. Nejprve zaměřit vzrostlou zeleň a teprve následně vně umístit zástavbu a komunikaci. Cílem je cenou kosterní zeleň vymístit do polo veřejných prostor, tak aby byla zachována její rekreační i prostorové funkce.  
Bydlení na jižní stráni v obklopení zelení s výhledem na historické jádro města to jsou atributy budoucí zahradní čtvrti:
'Zlaté Stráně'
ideové schéma návrhu
Vzrostlá zeleň je dominantní má zde několik funkcí od ryze soukromé na zahradách rodinných domů, přes polo veřejnou v plochách mezi pozemkami, jejíž hlavní hodnotu představují stávající vzrostlé stromy až po ryze veřejnou na ploše společensko-kulturního parku na vrcholu Špitálského kopce. Přírodní plochy zeleně doplňují nové stromořadí, jenž posouvají charakter hlavních komunikací do polohy zelených bulvárů.
Linie obytných ulic mají svá ohniska v nových veřejných prostorách. Jednotlivá těžiště čerpají svůj charakter z jejich umístění. Náměstí při vyústění Havlíčkovy ulice má městský charakter a úlohu vstupní brány do areálu a horní náměstí je odvozeno z výjimečné morfologie a má silného přírodního ducha. Jestliže prostor podél Ašské je městskou bránou je horní prostor amfiteátrem - vyhlídkovou plošinou na město - platformou pro komunitní život.
Urbanistická kompozice
Špitálský vrch
Morfologie a obraz místa je pro budoucí kompozici zásadní. Fenomén širokého vrcholu Špitálského kopce zůstává prázdný. Hranice mezi krajinou a městem sleduje mírně stoupající spirálu kolem Špitálského vrchu. Hraniční linie integruje stávající zástavbu v ulici na Kachním kameni a V lipách a otvírá možnost zastavět západní a severní úbočí kopce až po výrazný uměle vytvořený vrchol památníku Jahns Denkmal. Výstavba je formována podél vrstevnicových cest, maximálně respektuje stávající vzrostlou zeleň, která vytváří zelené pohledové horizonty. Linie historických stromořadí jsou propojeny s existujícími stromořadími a prostupují do hloubky budoucí čtvrti. Kompozice je zahuštěna novou výsadbou alejí. Vrchol kompozice je akcentován výstavbou rozhledny a čitelně propojen s městem novým stromořadím vedeným po hřebenu kopce. Struktura výstavby je odstupňovaná od kompaktnějšího základu v Havlíčkově ulici až po drobné hmoty RD na vrcholu kopce. Celková kompozice by měla působit přirozeně, prorostle a vertikálně vrstevnatě.
Kasárna
Lokalita bývalých vojenských kasáren je součástí obrazu severní městské brány. Návrh se snaží dodefinovat a zčitelnit prostorovou kompozici, kterou vytváří historické budovy a objekty. Stávající historické objekty umísťujeme na sokly, které umocňují jejich veřejnou funkci a zároveň organicky usměrňují tok zeleně - parkových ploch. Pomocí nových linií zeleně je nutné změnit i charakter silničního průtahu městem - Ašskou ulici - který se jeví, po realizaci severního obchvatu, jako předimenzovaný. Lze redukovat počty dopravních pruhů a nahradit je liniemi vzrostlé zeleně, které oddělí např. samostatné cyklistické či pěší pruhy. V místě, kde se od Ašské odděluje Havlíčkova ulice, lze pomocí stromořadí formovat prostorové otevření, v jehož středu se ocitne horizontální obraz městského panoramatu s věžemi kostela sv. Mikuláše na jedné straně a Černou věž na straně druhé.
Tradice - paměť místa
Důležitým prvkem kompozice jsou tradiční místa. Cílem je posílit jejich veřejnou funkci a integrovat je do života nové městské čtvrti. Mimo stávající funkční objekty jako je zemědělský dvůr Pod lipami či bývalé Plicní sanatorium lze obnovit ztracenou výletní restauraci nad vyhlídkou Chebská stráž, rekonstrukce bývalé kaple Křížovníků může vrátit vrcholu duchovní podstatu poutního místa. Je nutné hledat novou funkční náplň bývalé plovárny, redefinovat umělý vrchol bývalého památníku. Jsme přesvědčeni, že stojí za to zachovat i architektonicky nejvýraznější objekty bývalých kasáren. Rekonstruovat jejich prostory pro nové funkční využití. Nabízí se využit bývalý charakter území a iniciovat vznik vojenského muzea, centra klubů vojenské historie, veterán klubů apod. (po vzoru např. Nového Drážďanského vojenského muzea). Zároveň lze prostory nabídnou pod správu městského muzea a vytvořit např. prostor pro historickou sbírku kol továrny Eska a podpořit tím aktivity  cyklistické lobby. Případně koncipovat nově muzeum Železné opony, kde budou prezentovány historické souvislosti, aktivity s překonáním železné opony, absurdity života na obou stranách opony či současný přerod pohraniční linie v přírodní fenomén. Vzorem může být úspěšné muzeum Berlínské zdi. Obecným cílem je vytvořit okrsek v podobě veřejné zahrady, kde dojde k dialogu mezi starým a novým. Historická vstupní brána do kasáren, tak získá nový význam a stane se tak symbolickými dveřmi do nové bezpečné obytné čtvrti.
Špitálský vrch
Centrem kompozice budoucí rezidenční čtvrti se stává sportovně-společenský park rozložený na širokém vrcholu Špitálského kopce. Má integrující funkci a celoměstský význam. Jeho potenciál by měl vycházet z přírodního charakteru místa. Zásahy do stávající struktury zeleně by měly být velmi citlivé a nové funkční prvky by měly být inspirovány prostředím. Místo má ambici stát se centrem neorganizovaného sportu, volnočasové aktivity (travnaté hřiště pro fotbal, volejbal, nohejbal, joging, přírodní inline dráhy, cyklistika, bmx, apod.). Kulturně společenským místem setkávání při celoměstských akcích - čarodějnice, drakiády, skautské srazy apod. Součástí parku je i městská biofarma s malým zoo a jízdárnou v rekonstruovaném dvorci Pod lipami. Těžištěm parku by se měla stát nová rozhledna s výletní restaurací na vrcholu kopce viditelná ze severního obchvatu města, jakýsi navigační maják města Chebu.
Rezidenční část - Zlaté stráně
Obytná čtvrť se skládá z několika autonomních částí. Fenomén terénu a výrazná vzrostlá zeleň ovlivnila charakter jednotlivých oblastí. Lokalita je hierarchizovaná od hmotnější městotvorné zástavby podél Havlíčkovy a Komorní ulice, až k rozvolněné zástavbě izolovaných rodinných domů pod vrcholem kopce. Původní terasy vojenských staveb se stávají základem pro výstavbu racionální uliční struktury činžovních vil, řadových a izolovaných domů, kde převažuje městský charakter. Uspořádání vil je motivováno maximálním zhodnocení výhledů. V horní přírodní části, převažuje rozptýlená výstavba, která se organicky vyhýbá vzrostlé zeleni, která se stává základním kamenem budoucích zahrad. Výjimečná, zelení a terénem zapouzdřená místa se mohou stát platformou pro nové městské polycentrum, kde budou dostupné funkce typu obchod, kavárna, mateřská škola, dům s pečovatelskou službou či komunitní zahrady a sportoviště.
Architektonicky nejnáročnější je zástavba ulice V lipách. Jsme v situaci, kde většina pozemků pod cestou je v soukromých rukách a již nyní k přestavbě dochází. Prioritou je zachovat stromořadí. Navrhujeme obsloužit území systémem jednosměrných ulic nad a pod alejí, tak aby byla zachována obslužnost a šířka pro stavby pod cestou. Návrh umožňuje v omezené míře stavět na nejprestižnějším místě Chebu, ale za podmínek dodržení regulace hmoty a zastavěnosti. Příkladem se může stát zástavba v Goethově ulici.
Samostatným fenoménem jsou zahrádkářské kolonie. Větší z nich za Tyršovou ulicí, která je dnes v zásadě celá na soukromých pozemcích, navrhujeme postupně přestavět ve standardní ulicovou strukturu. Vkládáme do území obslužné komunikace s maximální snahou zachovat pozemkové hranice. Nabízí se např. založit akciovou společnost, kde každý z majitelů pozemku bude majitelem akcií k celému území v poměru k ploše svého majetku. Cílem je zaangažovat každého na přetransformování území.
Druhá kolonie v lokalitě Skalka se nachází v exponovanější a terénně komplikovanější části území a standardní přestavbu nedoporučujeme. Výjimečnost místa vyžaduje alternativnější přístup. Navrhujeme zachovat vnitřní strukturu, umožnit přestavbu chaty na nízkoenergetickou dřevostavbu za podmínek vyloučení garážování u domu. Navrhujeme zřídit odstavná stání po obvodě kolonie v docházkové vzdálenosti od domu. Proces přestavby kolonií je dlouhodobý a vyžaduje vytvořit komunikační platformu s majiteli pozemků a motivovat je možností přestavby chat na RD.
Veřejný prostor
Veřejný prostor je hierarchizovaný. Návrh se snaží doplnit nabídku celoměstsky významných ploch o typologii společensko-sportovního parku, na vrcholu Špitálského kopce, jakési chebské Ladronky na jedné straně a zároveň rozvíjí pro oblast rozptýleného bydlení poloprivátní sdílené prostory v návaznosti na zahrady domů, soustředěné v liniích stávající vzrostlé zeleně. Jsou to místa pro společné hry dětí, či sousedské posezení u grilu, venčení psů Hlavními těžišti veřejných ploch. Mimo standardní veřejné plochy v různých úrovních obytné čtvrti návrh řeší přestavbu Havlíčkovy a Koželužské ulice v obytnou zónu, definuje nové městské těžiště při této ulici, kde je kromě obchodního parteru počítáno se službami a parkovacím domem pro návštěvníky přijíždějící do Chebu od severu. Tato přestavba je podmíněna přeložením spojky mezi Ašskou ulicí a Americkým mostem do přímé linie podél SKC Svoboda.
Doprava
Řešení dopravní obsluhy nové městské čtvrti vymezuje základní obslužné linii ve dvou sledovaných trasách. První vnitřní trasa je vedena na relacích ulic Májová, Smetanova, Havlíčkova, Na vyhlídce, V lipách a Kachní kámen. V této linii se předpokládá zkapacitnění úseku V lipách realizací druhé  jednosměrné komunikace, položené nad stávající stromořadí, která bude spojena se stávající komunikací až v úseku Kachního kamene. Zároveň se předpokládá úprava profilu stávající komunikace pod stromořadím v souvislosti s obsluhou budoucích pozemků. Pěší a cyklo doprava bude vedena nově v horní části, paralelně se směrem ke Skalce. Celý úsek od souběhu s ulicí Na vyhlídce bude řešen jako obytná zóna. Tento úsek bude ukončen v prostoru před bývalou plovárnou kapacitně odpovídajícím parkováním zajišťujícím obsluhu přestavbových ploch plovárny. Druhý sledovaný směr je vnější a vede v relacích ulic Evropská, Ašská, Komorní. Na tomto úseku je nově navržena světelná křižovatka na křižovatce ulic Ašská, Komorní. V této souvislosti návrh iniciuje humanizaci automobilového průtahu -  Ašské ulice do podoby městského bulváru. Při předpokládaných intenzitách cca 9400 až 10300 voz/den/jednosměrně (cca 800 až 900 voz/špič.hod/pruh) do roku 2030 je možné redukovat tuto komunikaci na 1+2 pruhy s kapacitou cca 1100 až 1300 voz/špič.hod/pruh. Vyšetřený prostor lze pak věnovat rozšíření uličního profilu pro stromořadí a cyklistický + pěší pruh po obou stranách této komunikace. Rozvírající se linie stromořadí umožní zvýraznit otevřený pohled na dominanty centra města a vytvořit tak svébytný uvítací prostor pro přijíždějící návštěvníky.Cílem je vytvořit  městskou třídu, kde nebudou nároky automobilové dopravy preferovány, ale dostane prostor i pěší a cyklodoprava. V souladu s ÚP návrh preferuje propojení Ašské ulice s Americkým mostem v přímé linii přes areál společenského centra Svoboda. Díky této úpravě bude možné realizovat výrazné úpravy Havlíčkovy a návazné ulice Koželužské s cílem posílit jejich obytný charakter. Ideální pokud se úsek mezi řekou a vstupem do kasáren stane obytnou zónou. Návrh nově definuje hlavní západo-východní obslužnou trasu v linii hřebene Špitálského vrchu s počátkem v ulici Komorní. Páteřní komunikace je sběrná pro jižní i severní připojení obytných oblastí. Vnitřní uspořádání v rámci jednotlivých skupin domů je řešeno ve standardu obytné zóny. Severovýchodní rozvojové plochy zároveň využívají jako distribuční trasu stávající Komorní ulici. Vnitřní a vnější distribuční koridory jsou propojeny v prodloužení ulice Na vyhlídce v linii nad objektem LDN ve směru do ulice Komorní.
Pro rozvoj území je limitní vliv dopravního zatížení na vnitřní život města. Návrh výstavby vychází z předpokladu, že dle intenzit dopravy na komunikačním skeletu města a zejména na Ašské třídě se předpokládaný vliv návrhu 8 etap výstavby projeví nárůstem dopravy cca 2150 voz/den/jednosměrně, který sám nemůže být motivem pro případnou potřebu nového propojení města ve směru sever-jih např. vybudováním nového mostu přes vodní nádrž Skalka, v poloze, která nebude zabraňovat výhledům jak z centra města, tak nijak výrazně neovlivní ani provoz Vyhlídky. Přesto by bylo vhodné s tímto mostem výhledově uvažovat, zejména pro napojení města od komunikace R6 v rámci 2 nezávislých tras, které by mohly eliminovat případné problémy s Ašskou třídou a navíc by umožnily rozvoj  Špitálského vrchu rozptýlit do dvou tras.
MHD -  území je obslouženo dvojicí autobusových linek v liniích vnitřního koridoru do ulice V lipách s koncovou zastávkou na Kachním kameni a vnějšího okruhu přes Komorní ulici k vrcholu Špitálského vrchu a paralelně přes Tyršovu zpět do centra.
Pěší a cyklotrasy - návrh iniciuje řadu nových cyklo  a pěších turistických tras především propojující Špitálský vrch s centrem a v opačném směru na Stein, Komorní hůrku a Františkovy Lázně a to především v linii vrcholových partií kopce. Nově je vytvořen cyklo pruh v linii Ašské ulice.
Pěší osa - V rámci vnitřního města návrh iniciuje nový vnitřní převážně pěší koridor - obytnou osu města - v linii ulic Havlíčkova ( s počátkem u nového vojenského muzea) přes Koželužskou, novou pěší lávkou do podhradí a návazně buď přes Chebský hrad nebo Kamennou ulici na nám. Jiřího z Poděbrad, pěší zónou v tř. Svobody až na nádraží. Na této trase je navržen nový parkovací dům pro severní přístup v Havlíčkově ulici.
Lodní doprava - návrh předpokládá možnost pravidelného lodního spojení v rámci vodní nádrže Skalka. Definuje nové přístaviště v areálu bývalé plovárny a rozvíjí lodní spojení ve směru na Pomezí, Pomeznou a za určitých podmínek i obec Hohenberg na bavorské straně hranic. Přístaviště by mělo fungovat rovněž jako půjčovna rekreačních plavidel a zázemí vodních sportů. Je ke zváženěji zda nepovolit na Sklace kotvení hausbotů a tím zvýšit její atraktivitu.