Vrakuňa

revitalizace areálu bývalé panelárny Bratislava, Vrakuňa
SK, Bratislava, Vrakuňa — 2018
urbanismus
investor, klient
Malý Dunaj Development j.s.a.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Tomáš Bárta, Barbora Havrlová, Martin Fornůsek, Zuzana Bartasová
technické řešení, spolupráce
Adrian Gubčo (sociolog), Ludovit Možiešik (hydrogeolog)
autor vizualizací
Jan Drška

Lokalita 
Vrakuňa je typickým představitelem ulicového typu vesnice, kde se na linii historické cesty postupně nabalují rodinné domy, které dříve byly hospodářským zázemím drobných rolníku. Linie cesty je doplněna těžištěm v podobě kostela, kolem kterého vzniká centrum liniové obce. Linie je však násilně přerušena železnicí a východní část obce je náhle odříznuta od svého přirozeného středu a stává se samostatným celkem bez vlastního těžiště. Železnice, je však dnes i významným potenciálem, protože jde o rychlý spoj do centra a tím posiluje atraktivitu čtvrti. 
V roce 1971 byla dokončena výstavba panelového sídliště a Vrakuňa se stala se svými cca 20.000 obyvateli součástí Bratislavy. Výstavba sídliště významně změnila charakter lokality a jen posílila rozdělení dříve jednotné obce. V duchu modernistických tendencí vzniká v zásadě monofunkční obytný satelit, ze kterého je daleko do centra. Má však velký rekreační potenciál v přístupu do příměstské krajiny a především k řece Malý Dunaj. Nicméně tento potenciál modernistický koncept nového města nevyčerpává důsledně. 

Místo 
Východní část Vrakuni je čistě obytným územím, kde převažuje bydlení v rodinných domech. Jeho skrytým potenciálem je řeka a železniční spojení do centra. Samotný pozemek lze vnímat, jako typický představitel brownfieldu. Místa, které se stává urbánní i mentální bariérou v území. Význam pozemku spočívá ve schopnosti zprostředkovat kontakt s řekou. Rehabilitovat obraz řeky v kontextu celé obce. To je zásadní východisko pro další práci. Tématem se stává příčná a podélná prostupnost územím.  Cílem pak definovat nábřeží řeky, jako zásadní společensko-rekreační linii Vrakuni. Místa, které bude udržitelným způsobem sloužit obyvatelům a návštěvníkům.

Nábřeží řeky 
Řeka je největší atraktivitou území. Jedná se o zásadní vztažný element v urbanismu města a krajiny. Což se potvrdilo realizací „Vrakuňské promenády“, která se rychle stává důležitou rekreační osou Vrakuni a potvrzuje se, že řeka je významný městský veřejný prostor. Úvaha o jejím pokračování je zásadním východiskem při formování nové výstavby a iniciuje další kroky. 
Energii řeky však lze vnímat jen do určité hloubky území, vše závisí na úzké vazbě mezi řekou a zástavbou. Přicházíme tedy s úvahou, jak atraktivitu nábřeží rozšířit do hloubky stavebního pozemku, jak vyrovnat příležitosti a zvýšit kvalitu místa. Východiskem je pro nás záliv. Prodloužení linie nábřeží o nově realizované břehy zálivu. Daří se nám zalomením získat dalších cca 100m atraktivní linie. Nejde však jen o linii, ale o paralelní pás, který zajistí kontakt s řekou i v hloubce stavební parcely. 
Nejedná se však o přírodní záliv, ale prostor je definování jako centrum občanské vybavenosti, centrum života a cíl pobřežních cest obyvatel z blízkého a dalekého území. Navrhujeme přístav na řece – jakési vodní náměstí:

Vrakuňský přístav
Přístav je srdce území. Jeho tvar je racionální a logický. Vzniká vynecháním jednoho urbánního bloku, tak jak v tradičním rostlém městě vznikají náměstí či parky. Je integrální součástí navržené urbánní struktury, která je tradiční a ověřená. V návrhu přicházíme s tématem bydlení v kontextu obytného bloku. 

Obytný blok
Základní urbánním prvkem je obytný blok o rozměrech cca 50 x 60 m. Výstavba je uspořádaná v rámci bloku jako otevřená, rozvolněná, tak aby zajišťovala průhledy a vizuální kontakt s řekou a nábřežím. Hmoty obytných domů navazují na společný sokl podzemních garáží, který je vůči okolnímu terénu o půl patra zvýšen. Zvýšením vnitrobloku racionalizujeme založení garáží, ale současně definujeme hranici mezi veřejným a polosoukromým prostorem vnitrobloku a posilujeme tak nastavenou hierarchii mezi soukromím a veřejným prostorem. Což je důležitý sociální parametr, který má vliv na kvalitu života ve městě. Každý ke svému životu potřebuje jak společenství lidí, tak svůj vlastní klid a soukromí. Je to právě bloková struktura, která je schopna s tímto parametrem pracovat a společně s nastavením odpovídající kapacity obyvatel v rámci bloku, lze motivovat ke komunikaci a iniciovat vznik kvalitního sousedství.

Občanská vybavenost
Těžištěm občanské vybavenosti je přístav. Přístav je živým veřejným prostranstvím, které se může proměnit v čase – v létě jako zázemí pro vodní sporty, jako amfiteátr pro letní koncerty či společenské a kulturní akce až po zimní prostor pro bruslení a postavení vánočního stromu. Přístav je rozložen do dvou úrovní. Promenádu v úrovni vody umožňuje přímý kontakt s vodou a obchodní korzo v úrovni přízemí objektů je klasickým obchodním parterem. Na úroveň vodní promenády navazují plochy wellness centra se saunamy a fitness. Provoz je doplněn venkovním bazénem a dětskou výřivkou. Ve stejné úrovni se nachází půjčovna vybavení pro vodní sporty a restaurace, která přesahuje o patro výš do úrovně obchodního korza. V této úrovni se nachází série obchodů a plochy služeb.  
Východní část zástavby je ukončena samostatným objektem přírodovědeckého centra s malou zoologickou zahradu, či záchrannou ornitologickou stanicí. Je to edukativní prostor pro mládežnické spolky, zázemí rybářů či ornitologů s přednáškovým sálem. Jeho součástí může být skautská klubovna. 

Na západní straně území v návaznosti na vjezd do areálu je situována mateřská školka. Dimenzovaná je pro tři třídy po 25 žácích. Zahrada školky je propojená do areálu Lanového centra.  
V ústí ulice Ihličnatá do lokality je umístěn Lékařský dům.

Vrakuňa

revitalizace areálu bývalé panelárny Bratislava, Vrakuňa
SK, Bratislava, Vrakuňa — 2018
urbanismus
investor, klient
Malý Dunaj Development j.s.a.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Tomáš Bárta, Barbora Havrlová, Martin Fornůsek, Zuzana Bartasová
technické řešení, spolupráce
Adrian Gubčo (sociolog), Ludovit Možiešik (hydrogeolog)
autor vizualizací
Jan Drška

Lokalita 
Vrakuňa je typickým představitelem ulicového typu vesnice, kde se na linii historické cesty postupně nabalují rodinné domy, které dříve byly hospodářským zázemím drobných rolníku. Linie cesty je doplněna těžištěm v podobě kostela, kolem kterého vzniká centrum liniové obce. Linie je však násilně přerušena železnicí a východní část obce je náhle odříznuta od svého přirozeného středu a stává se samostatným celkem bez vlastního těžiště. Železnice, je však dnes i významným potenciálem, protože jde o rychlý spoj do centra a tím posiluje atraktivitu čtvrti. 
V roce 1971 byla dokončena výstavba panelového sídliště a Vrakuňa se stala se svými cca 20.000 obyvateli součástí Bratislavy. Výstavba sídliště významně změnila charakter lokality a jen posílila rozdělení dříve jednotné obce. V duchu modernistických tendencí vzniká v zásadě monofunkční obytný satelit, ze kterého je daleko do centra. Má však velký rekreační potenciál v přístupu do příměstské krajiny a především k řece Malý Dunaj. Nicméně tento potenciál modernistický koncept nového města nevyčerpává důsledně. 

Místo 
Východní část Vrakuni je čistě obytným územím, kde převažuje bydlení v rodinných domech. Jeho skrytým potenciálem je řeka a železniční spojení do centra. Samotný pozemek lze vnímat, jako typický představitel brownfieldu. Místa, které se stává urbánní i mentální bariérou v území. Význam pozemku spočívá ve schopnosti zprostředkovat kontakt s řekou. Rehabilitovat obraz řeky v kontextu celé obce. To je zásadní východisko pro další práci. Tématem se stává příčná a podélná prostupnost územím.  Cílem pak definovat nábřeží řeky, jako zásadní společensko-rekreační linii Vrakuni. Místa, které bude udržitelným způsobem sloužit obyvatelům a návštěvníkům.

Nábřeží řeky 
Řeka je největší atraktivitou území. Jedná se o zásadní vztažný element v urbanismu města a krajiny. Což se potvrdilo realizací „Vrakuňské promenády“, která se rychle stává důležitou rekreační osou Vrakuni a potvrzuje se, že řeka je významný městský veřejný prostor. Úvaha o jejím pokračování je zásadním východiskem při formování nové výstavby a iniciuje další kroky. 
Energii řeky však lze vnímat jen do určité hloubky území, vše závisí na úzké vazbě mezi řekou a zástavbou. Přicházíme tedy s úvahou, jak atraktivitu nábřeží rozšířit do hloubky stavebního pozemku, jak vyrovnat příležitosti a zvýšit kvalitu místa. Východiskem je pro nás záliv. Prodloužení linie nábřeží o nově realizované břehy zálivu. Daří se nám zalomením získat dalších cca 100m atraktivní linie. Nejde však jen o linii, ale o paralelní pás, který zajistí kontakt s řekou i v hloubce stavební parcely. 
Nejedná se však o přírodní záliv, ale prostor je definování jako centrum občanské vybavenosti, centrum života a cíl pobřežních cest obyvatel z blízkého a dalekého území. Navrhujeme přístav na řece – jakési vodní náměstí:

Vrakuňský přístav
Přístav je srdce území. Jeho tvar je racionální a logický. Vzniká vynecháním jednoho urbánního bloku, tak jak v tradičním rostlém městě vznikají náměstí či parky. Je integrální součástí navržené urbánní struktury, která je tradiční a ověřená. V návrhu přicházíme s tématem bydlení v kontextu obytného bloku. 

Obytný blok
Základní urbánním prvkem je obytný blok o rozměrech cca 50 x 60 m. Výstavba je uspořádaná v rámci bloku jako otevřená, rozvolněná, tak aby zajišťovala průhledy a vizuální kontakt s řekou a nábřežím. Hmoty obytných domů navazují na společný sokl podzemních garáží, který je vůči okolnímu terénu o půl patra zvýšen. Zvýšením vnitrobloku racionalizujeme založení garáží, ale současně definujeme hranici mezi veřejným a polosoukromým prostorem vnitrobloku a posilujeme tak nastavenou hierarchii mezi soukromím a veřejným prostorem. Což je důležitý sociální parametr, který má vliv na kvalitu života ve městě. Každý ke svému životu potřebuje jak společenství lidí, tak svůj vlastní klid a soukromí. Je to právě bloková struktura, která je schopna s tímto parametrem pracovat a společně s nastavením odpovídající kapacity obyvatel v rámci bloku, lze motivovat ke komunikaci a iniciovat vznik kvalitního sousedství.

Občanská vybavenost
Těžištěm občanské vybavenosti je přístav. Přístav je živým veřejným prostranstvím, které se může proměnit v čase – v létě jako zázemí pro vodní sporty, jako amfiteátr pro letní koncerty či společenské a kulturní akce až po zimní prostor pro bruslení a postavení vánočního stromu. Přístav je rozložen do dvou úrovní. Promenádu v úrovni vody umožňuje přímý kontakt s vodou a obchodní korzo v úrovni přízemí objektů je klasickým obchodním parterem. Na úroveň vodní promenády navazují plochy wellness centra se saunamy a fitness. Provoz je doplněn venkovním bazénem a dětskou výřivkou. Ve stejné úrovni se nachází půjčovna vybavení pro vodní sporty a restaurace, která přesahuje o patro výš do úrovně obchodního korza. V této úrovni se nachází série obchodů a plochy služeb.  
Východní část zástavby je ukončena samostatným objektem přírodovědeckého centra s malou zoologickou zahradu, či záchrannou ornitologickou stanicí. Je to edukativní prostor pro mládežnické spolky, zázemí rybářů či ornitologů s přednáškovým sálem. Jeho součástí může být skautská klubovna. 

Na západní straně území v návaznosti na vjezd do areálu je situována mateřská školka. Dimenzovaná je pro tři třídy po 25 žácích. Zahrada školky je propojená do areálu Lanového centra.  
V ústí ulice Ihličnatá do lokality je umístěn Lékařský dům.