VŠUP

Soutěžní návrh areálu Vysoké školy uměleckoprůmyslové
CZ, Praha, Ďáblice, Hořinecká — 2003
centrum vzdělávání
investor, klient
Academy of Arts Architecture and Design (public investor)
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Roman Klimeš, Miroslav Veselý, Michal Nohejl
ocenění
2. místo ve vyzvané soutěži

Návrh vysokoškolského campusu vychází z morfologické anomálie na pozvolném průběhu svahu. Val tvoří jedinou kompaktní hranici prostoru „náměstí“, jeho záda, a současně meziplán mezi dominantou komína a vrcholem svahu s hvězdárnou. Na místě vzniká dům mezi městem a krajinou. Výjimečnou pozici svahu přebírá kompozice školy. Je kondenzátorem napětí mezi kulturním prostředím definovaným zbytky průmyslové architektury a prostředím přírodním, reprezentovaným dominantou kopce.
Napětí je vyhroceno dovedením povrchu „náměstí“ do parteru školy a zeleně až na její střechu. Toto napětí vyjadřují subtilní siločáry vytvářející rastr obvodového pláště.
Napětí je vyhroceno i v detailu. Např. detail atiky je pojednán jako těsný styk zelené střechy s lehkým obvodovým pláštěm. Hmota je defragmentována podle matice požadavků. Parametry této matice jsou: modulace, funkce, etapizace. Pro čtení je hmota rozdělena do čtyř objemů, které definují jednotlivé katedry.
Vnitřní prostor je výjimečný transparencí. Transparence je východiskem z paradoxu koncentrace a zároveň maximálního kontaktu s vnějším prostředím. Zároveň zdůrazňuje charakter školy vizuálním i faktickým propojením ateliérů a dílen.

VŠUP

Soutěžní návrh areálu Vysoké školy uměleckoprůmyslové
CZ, Praha, Ďáblice, Hořinecká — 2003
centrum vzdělávání
investor, klient
Academy of Arts Architecture and Design (public investor)
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Roman Klimeš, Miroslav Veselý, Michal Nohejl
ocenění
2. místo ve vyzvané soutěži

Návrh vysokoškolského campusu vychází z morfologické anomálie na pozvolném průběhu svahu. Val tvoří jedinou kompaktní hranici prostoru „náměstí“, jeho záda, a současně meziplán mezi dominantou komína a vrcholem svahu s hvězdárnou. Na místě vzniká dům mezi městem a krajinou. Výjimečnou pozici svahu přebírá kompozice školy. Je kondenzátorem napětí mezi kulturním prostředím definovaným zbytky průmyslové architektury a prostředím přírodním, reprezentovaným dominantou kopce.
Napětí je vyhroceno dovedením povrchu „náměstí“ do parteru školy a zeleně až na její střechu. Toto napětí vyjadřují subtilní siločáry vytvářející rastr obvodového pláště.
Napětí je vyhroceno i v detailu. Např. detail atiky je pojednán jako těsný styk zelené střechy s lehkým obvodovým pláštěm. Hmota je defragmentována podle matice požadavků. Parametry této matice jsou: modulace, funkce, etapizace. Pro čtení je hmota rozdělena do čtyř objemů, které definují jednotlivé katedry.
Vnitřní prostor je výjimečný transparencí. Transparence je východiskem z paradoxu koncentrace a zároveň maximálního kontaktu s vnějším prostředím. Zároveň zdůrazňuje charakter školy vizuálním i faktickým propojením ateliérů a dílen.