Bulvár_Smíchov City

Česká republika — 2024
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Barbora Havrlová
autor fotografií
Tomáš Souček, Sekyra Group

Buštěhradská dráha měla zásadní vliv na rozvoj celého Smíchova. Železnice a vagony s uhlím i dřevem – to byl Smíchov v živelném 19.století.

Téměř po 150 letech, na přelomu 20století, zažívá Smíchov opět boom. Tentokrát utlumující výroba ustupuje rozvoji městského centra, Anděl se stává nejdynamičtěji rostoucí čtvrtí Prahy. V prvním kole mizí samotný areál Smíchovské vagónky ve prospěch admistrativně-komerční výstavby. Návazně logicky ztrácejí svůj smysl i nákladové a skladové areály Buštěhradské dráhy a stávají se typickým brownfieldem – transformačním územím, které je potřeba opět zapojit do městské struktury. V překotném tempu výstavby nového Smíchova je dobré nezapomínat na důležité historické vrstvy a témata, které mohou pomoci zakořenit novou výstavbu. Autentické zážitky a motivy by měly být inspirací pro nové zásahy. V prostoru nové čtvrti Smíchov City je pro nás odkaz na Buštěhradskou dráhu – vývojový fenomén – velmi důležitý. Budoucí pěší zóna, jakožto jediná přidaná linka v území je vytyčena v trase původního kolejiště. To se symbolicky promítá do formálního vrstvení pěší zóny. Souběh kolejí, jejich křížení a prolínání je přepsáno do dynamického uspořádání podélného členění pěší zóny. Řazení „kolejiště“ svazuje lineární park a posiluje čitelnost funkčního uspořádání pěších pásů, pobytových předzahrádek či cyklopruhů. Páteří pěší zóny se stává linie osvětlení z autentických nádražních lamp. Jednotlivé funkční pásy odpovídají skutečné šířce kdysi umístěných kolejí. Pětimetrové chodníky u domů symbolizují východní a západní nástupiště. Čekám na vlak nebo na kafe? Prostřední pruh je pro rychlíky - cyklotrasa přes den, k ránu rušné zásobování. Veřejné prostranství je doplněno sérii výtvarných instalací s tématem železnice. Železniční minulost místa se odráží v systému a výběru zeleně i uspořádání a designu mobiliáře, který je výjimečný a osobitý. Křížení kolejí je přímo vepsáno i do spárořezu dlažby i v provedení dělících kovových pásků. Koleje jsou jako staré noty na interpretaci dnešního života. Pohyb je tu stále, jen prostředek se změnil…

Bulvár_Smíchov City

Česká republika — 2024
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Barbora Havrlová
autor fotografií
Tomáš Souček, Sekyra Group

Buštěhradská dráha měla zásadní vliv na rozvoj celého Smíchova. Železnice a vagony s uhlím i dřevem – to byl Smíchov v živelném 19.století.

Téměř po 150 letech, na přelomu 20století, zažívá Smíchov opět boom. Tentokrát utlumující výroba ustupuje rozvoji městského centra, Anděl se stává nejdynamičtěji rostoucí čtvrtí Prahy. V prvním kole mizí samotný areál Smíchovské vagónky ve prospěch admistrativně-komerční výstavby. Návazně logicky ztrácejí svůj smysl i nákladové a skladové areály Buštěhradské dráhy a stávají se typickým brownfieldem – transformačním územím, které je potřeba opět zapojit do městské struktury. V překotném tempu výstavby nového Smíchova je dobré nezapomínat na důležité historické vrstvy a témata, které mohou pomoci zakořenit novou výstavbu. Autentické zážitky a motivy by měly být inspirací pro nové zásahy. V prostoru nové čtvrti Smíchov City je pro nás odkaz na Buštěhradskou dráhu – vývojový fenomén – velmi důležitý. Budoucí pěší zóna, jakožto jediná přidaná linka v území je vytyčena v trase původního kolejiště. To se symbolicky promítá do formálního vrstvení pěší zóny. Souběh kolejí, jejich křížení a prolínání je přepsáno do dynamického uspořádání podélného členění pěší zóny. Řazení „kolejiště“ svazuje lineární park a posiluje čitelnost funkčního uspořádání pěších pásů, pobytových předzahrádek či cyklopruhů. Páteří pěší zóny se stává linie osvětlení z autentických nádražních lamp. Jednotlivé funkční pásy odpovídají skutečné šířce kdysi umístěných kolejí. Pětimetrové chodníky u domů symbolizují východní a západní nástupiště. Čekám na vlak nebo na kafe? Prostřední pruh je pro rychlíky - cyklotrasa přes den, k ránu rušné zásobování. Veřejné prostranství je doplněno sérii výtvarných instalací s tématem železnice. Železniční minulost místa se odráží v systému a výběru zeleně i uspořádání a designu mobiliáře, který je výjimečný a osobitý. Křížení kolejí je přímo vepsáno i do spárořezu dlažby i v provedení dělících kovových pásků. Koleje jsou jako staré noty na interpretaci dnešního života. Pohyb je tu stále, jen prostředek se změnil…