Čakovice

obytný soubor
CZ, Praha, Čakovice — 2015
rezidenční
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Zuzana Bartasová, Miroslav Petrtýl
technické řešení, spolupráce
OMEGA projekt s.r.o.
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Čakovice mají silný genius loci. Jejich půvab spočívá v maloměstské poetice a autentických historických kořenech, intimních neokázalých městských prostorech.
Díky dobré dostupnosti Prahy mají Čakovice velký potenciál rozvoje. Úkolem urbanistického rozvoje Čakovic by mělo být rozvíjet tuto poetiku, nepřekmitnout měřítko a udržet si autenticitu. Jen tak si uchovají tvář a nestanou se dalším tuctovým satelitem metropole.
Pro rozvojovou plochu mezi Čakovicemi a Třeboradicemi ohraničenou Mratínským potokem, ulicemi Schoellerovou a Bělomlýnskou a hřbitovem, jsme se pokusili odvodit urbanistickou strukturu čerpající z charakteristických znaků urbanizmu Čakovic.
V Čakovicích jako v rovinném městě převládá ortogonální síť ulic podél historických cest. Dalo by se hovořit o ulicovém urbanizmu, protože i hlavní městské prostory tvoří více-méně ulice nebo jejich křižovatky. Podél ulic je na pravidelné drobné parcelaci uspořádána nízkopodlažní zástavba více méně respektující uliční frontu. Pouze v centrální části vytváří souvislou uliční frontu, většinou je ale drobená do solitérů. Převažující šikmé střechy s hřebeny paralelně s ulicemi. Dokonce i panelové bytovky respektují tento urbanistický rámec. V pravém slova smyslu tu nejsou náměstí, i zámek a kostel se přimykají k ulici.
V malebnějších částech obce jsou ulice lemovány alejemi. Díky už vzrostlé zeleni získávají velmi komorní charakter.
To je, myslíme, atmosféra, za kterou má cenu jezdit bydlet z Prahy do Čakovic. Proto jsme se rozhodli aplikovat tento urbanistický model na současné podmínky.
Do zájmového území jsme promítli ortogonální ulicovou síť, lemovanou zástavbou rozdrobenou na menší hmoty (převážně 3NP).
Ortogonální síť jsme aplikovali na celé území, přesto, že jím diagonálně prochází funkční plocha ZMK - zeleň městská a krajinná. Jedná se o reziduum koncepce biokoridorů, které postrádá návaznosti a ztrácí tak význam. V ZMK se ulice proměňují v pěšiny pro pěší a stromořadí pokračují jako parková úprava. Navzdory ÚP se tak drží logika ulic. V budoucnu předpokládáme zacelení této jizvy a dorostení struktury v duchu vytýčené sítě. Paralelní východo-západní ulice jsou propojeny jednou severojižní ulicí namířenou na dominantu věže čakovického kostela. Toto vizuální propojení považujeme za důležité pro posílení identity místa.
Hlavním městským prostorem je tedy ulice. Dimenzovali jsme je tak, aby vyhovovaly současným parametrům, ale neztratily proporci a komornost. Průjezdné pruhy lemují oboustranná stromořadí, do kterých jsou vkládaná podélná nebo kolmá parkovací stání. Následuje chodník podél plotů předzahrádek bytových domů. Za předzahrádkou vytvářející sociální filtr je souvislá fronta, jakýsi sokl polozapuštěných garáží, na němž jsou jakoby náhodně naaranžované jednotlivé bytové domy. Za frontou domů jsou zahrady stejně jako v tradičním urbanizmu. Zahrady mají vlastníky, dotýkají se hranicemi. Vzniká tak sousedství, které běžně řešené bytové domy neumí vytvářet.
Věříme, že tradiční model urbanizmu Čakovic aplikovaný na současné parametry a požadavky, umožní přirozený srůst nové zástavby s autentickým prostředím obce aniž by ho znehodnocovala, nebo na něm parazitovala.

Čakovice

obytný soubor
CZ, Praha, Čakovice — 2015
rezidenční
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Zuzana Bartasová, Miroslav Petrtýl
technické řešení, spolupráce
OMEGA projekt s.r.o.
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Čakovice mají silný genius loci. Jejich půvab spočívá v maloměstské poetice a autentických historických kořenech, intimních neokázalých městských prostorech.
Díky dobré dostupnosti Prahy mají Čakovice velký potenciál rozvoje. Úkolem urbanistického rozvoje Čakovic by mělo být rozvíjet tuto poetiku, nepřekmitnout měřítko a udržet si autenticitu. Jen tak si uchovají tvář a nestanou se dalším tuctovým satelitem metropole.
Pro rozvojovou plochu mezi Čakovicemi a Třeboradicemi ohraničenou Mratínským potokem, ulicemi Schoellerovou a Bělomlýnskou a hřbitovem, jsme se pokusili odvodit urbanistickou strukturu čerpající z charakteristických znaků urbanizmu Čakovic.
V Čakovicích jako v rovinném městě převládá ortogonální síť ulic podél historických cest. Dalo by se hovořit o ulicovém urbanizmu, protože i hlavní městské prostory tvoří více-méně ulice nebo jejich křižovatky. Podél ulic je na pravidelné drobné parcelaci uspořádána nízkopodlažní zástavba více méně respektující uliční frontu. Pouze v centrální části vytváří souvislou uliční frontu, většinou je ale drobená do solitérů. Převažující šikmé střechy s hřebeny paralelně s ulicemi. Dokonce i panelové bytovky respektují tento urbanistický rámec. V pravém slova smyslu tu nejsou náměstí, i zámek a kostel se přimykají k ulici.
V malebnějších částech obce jsou ulice lemovány alejemi. Díky už vzrostlé zeleni získávají velmi komorní charakter.
To je, myslíme, atmosféra, za kterou má cenu jezdit bydlet z Prahy do Čakovic. Proto jsme se rozhodli aplikovat tento urbanistický model na současné podmínky.
Do zájmového území jsme promítli ortogonální ulicovou síť, lemovanou zástavbou rozdrobenou na menší hmoty (převážně 3NP).
Ortogonální síť jsme aplikovali na celé území, přesto, že jím diagonálně prochází funkční plocha ZMK - zeleň městská a krajinná. Jedná se o reziduum koncepce biokoridorů, které postrádá návaznosti a ztrácí tak význam. V ZMK se ulice proměňují v pěšiny pro pěší a stromořadí pokračují jako parková úprava. Navzdory ÚP se tak drží logika ulic. V budoucnu předpokládáme zacelení této jizvy a dorostení struktury v duchu vytýčené sítě. Paralelní východo-západní ulice jsou propojeny jednou severojižní ulicí namířenou na dominantu věže čakovického kostela. Toto vizuální propojení považujeme za důležité pro posílení identity místa.
Hlavním městským prostorem je tedy ulice. Dimenzovali jsme je tak, aby vyhovovaly současným parametrům, ale neztratily proporci a komornost. Průjezdné pruhy lemují oboustranná stromořadí, do kterých jsou vkládaná podélná nebo kolmá parkovací stání. Následuje chodník podél plotů předzahrádek bytových domů. Za předzahrádkou vytvářející sociální filtr je souvislá fronta, jakýsi sokl polozapuštěných garáží, na němž jsou jakoby náhodně naaranžované jednotlivé bytové domy. Za frontou domů jsou zahrady stejně jako v tradičním urbanizmu. Zahrady mají vlastníky, dotýkají se hranicemi. Vzniká tak sousedství, které běžně řešené bytové domy neumí vytvářet.
Věříme, že tradiční model urbanizmu Čakovic aplikovaný na současné parametry a požadavky, umožní přirozený srůst nové zástavby s autentickým prostředím obce aniž by ho znehodnocovala, nebo na něm parazitovala.