Řešení urbanistických vztahů
Základním problémem vymezené lokality je její identita. Resp. neexistence jasné identity. Místo není ani dostatečně městské, ani přesvědčivě parkové. Není ani rostlé, ani koncipované. Není ani důstojným předmostím, ani reprezentačním vstupem na Malou stranu a Pražský hrad. Dokonce k řece ještě nenašlo jednoznačný vztah. Působí dojmem roztříštěnosti a nesourodosti. Střepiny nesouvisejících a hlavně nedotažených koncepcí (rozsáhlé palácové stavby, hospodářské stavby, náznaky blokové struktury, náznaky parkových úprav, akcentování nároží, technické a inženýrské stavby atd.) z něj dělají periferií v centru Prahy. Obraz místa absolutně neodpovídá jeho významu. Přitom jeho hodnota je celkem jasná; je to významná kontura Malé Strany, vede tudy silná historická osa. Je to přední plán jednoho z nejikoničtějších obrazů Prahy. Ani jeden z těchto faktů není ale vyjádřený. Převažuje obraz spletitého a frekventovaného dopravního uzlu v rozvolněné zástavbě. Atraktivnější než místo samotné jsou výhledy na Pražské dominanty z něj.
Nedostatečně artikulovaná hodnota a charakter místa se v posledních letech projevují i tím, že se stalo snadnou kořistí usurpátorů veřejného prostoru a pomníkářů. Místo, kde se může odehrát cokoliv.
Považujeme důležité doplnit studii o analýzu obrazu místa, definovat aspekty, které tento obraz vytvářely a formovaly. Identifikovat fenomény a prvky obrazu, jejich autentičnost, aktuálnost a akceptovatelnost.

Řešení veřejných prostranství a dopravy
Rozsáhlá veřejná prostranství jsou v současnosti pojednaná jako komunikace nebo parkové plochy nízké pobytové kvality (zejména v konfrontaci s vysokým standardem zahrad v bezprostředním okolí). Vzhledem k množství veřejných prostranství by bylo dobré vytvořit hierarchičtější škálu s různými způsoby užívání. To by také podpořilo identifikovatelnost lokací v takto rozsáhlém prostoru. 
Roztříštěnému charakteru místa odpovídá i poměrně živelný způsob vedení dopravy. I když koncepce automobilové dopravy předpokládá úpravy, nejedná se o úplné vyřešení kolizních míst; problematických křižovatek zhoršených tramvajovou dopravou a hlavně o řešení bezpečnosti a komfortu přestupního uzlu Malostranská. Zklidnění provozu kolem nástupních ostrůvků a jejich integrování do ploch pro pěší formou „vídeňského ostrůvku“ situaci zlepší, ale nevyřeší. Není zapracovaná koncepce K+R a taxi obsluhy Malostranská. Řešení dopravy v klidu není adekvátní potřebám a významu místa.

Efektivnost a hospodárnost řešení
Řešené území zahrnuje pouze ekonomicky pasivní plochy. Nelze tedy předpokládat, že by se náklady na revitalizaci zhodnocovaly nebo dokonce vrátily. Ekonomický efekt lze předpokládat jako sekundární ve zvýšení atraktivity místa, nebo například ve snížení nehodovosti a z toho plynoucích pojistných plnění. Standart a kvalita místa bude i v budoucnu závislá na údržbě, resp. množství prostředků na ní. Z tohoto pohledu chápeme nutnost nenáročnosti navržených úprav.
Zajímavé by bylo doplnit studii úvahou o vhodných formách komerčního zhodnocení vysoké frekvence pohybu pěších, hlavně cestujících MHD a turistů (rozšíření parteru apod.).

Volba profesního postupu
Koncepční studie je multidisciplinární projekt propojující erudici technickou, sociologickou, historiografickou, organizační a kulturní. Architekt je v procesu jejího vzniku mediátorem a koordinátorem všech expertů. Cílem jeho činnosti je dílčím specializacím poskytnout nadstavbu, která je propojí a zhodnotí. Ke zvážení je zapojení participačních metod, což je ale vzhledem k charakteru místa poněkud problematické, protože zde není výrazná místní komunita. Převažují zde pasanti a turisté.
Konkrétní představa způsobu vedení projektu je vytvoření expertní skupiny jmenované zadavatelem a zpracovatelem, která se v pravidelných pracovních schůzkách moderovaných zpracovatelem bude snažit definovat, strukturovat problémy a nacházet konsenzus ve způsobu jejich řešení. Zpracovatel pak zdokumentuje dohodnuté cíle a strategie jejich dosažení.