Karlovy Vary jsou městem, kde je patrný kontrast mezi křehkou frivolní historickou architekturou a zbytnělou těžkopádností té současné. Proto se konstrukce nové ocelové lávky odvolává na filigránskou estetiku litinových kolonád, balkonů, zábradlí, mříží a dalších karlovarských staveb z belle epoque. Proti současným trendům koncentrovat zatížení do jednoho nosníku jde snaha rozptýlit zatížení do soustavy jemnějších prutů. Z nich vytvořit pole nahrazující kompaktní nosník. A využít pruty kromě jejich spolupodílení se na nosné funkci i pro definování zábradlí nebo integrováním LED pásků pro osvětlení. Utkat z nich nejen funkční, pragmatickou, ale i krásnou konstrukci. Vrátit se tak alespoň o století zpátky, kdy stavění bylo výzvou k hledání a objevování, bylo šancí se předvést, bylo radostí. A ne jen tupou aplikací alibistických norem.