Logické požadavky na maximalizaci prodejní plochy v centru města motivovaly radikální „vypreparování“ domu až na jeho konstrukční dřeň – zděný pilíř a betonový průvlak. Přístavba do vnitrobloku zvětšuje komerční prostor. V interiéru je čitelná její subtilní tektonika ocelového skeletu. Průčelí je přetaženo skleněnou stěnou, jejíž plocha se v různých úhlech mění v zrcadlo života ulice i megavýlohu. Za touto výlohou se původní dům stává prvním exponátem.
Dvorní přístavba nahrazuje svou střešní terasou zastavěný prostor vnitrobloku. Slouží výhradně komunitě obyvatel domu a je přístupná křehkou schodišťovou věží.