Obytný komplex Vivus Kolbenova

soutěž
CZ, Praha, Kolbenova — 2016
rezidenční
investor, klient
Vivus Kolbenova s.r.o.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Miroslav Petrtýl, Zuzana Bartasová (Urbancová), Erik Hocke, Jakub Krčmář, Tomáš Koňařík, Lukáš Komín
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Místo stojí před zásadním přerodem. Z těžko-průmyslového areálu se má stát rezidenční čtvrtí. V blízkém okolí už existují a chystají se různé precedenty tohoto přerodu. Ať už jsou to zárodky klasické blokové městské mřížky nebo naopak nálet dezurbanizovaných solitérní objektů rezignující na tradici evropského městského prostoru. Náš návrh je revizí všech těchto přístupů, snažíme se aplikovat jejich silné stránky a potlačit jejich nedostatky. Vzájemně je propojit. Východiskem pro nás je syrová industriální poetika zdejších fabrik. Koláž hal, skladů, dílen, dvorků mezi nimi. Nekomponované srostlice levných budov často kontrastních měřítek. Inspirací pro nás nejsou kvůli nějaké nostalgii. Ale proto, že jejich podstatou je naprostá účelnost, racionalita a efektivita. I my se snažíme pomocí naprosto racionálních nástrojů a účelných komponentů vytvořit poetické prostředí. Z obyčejných domů vytvořit neobyčejné město.
K rušnému bulváru Kolbenovy vytváříme předprostor, náměstí s vertikální dominantou bodové věže administrativy a kontrastní horizontálou bariérového objektu pavlačového domu vznášejícího se na odlehčeném retailovém parteru. Po průchodu parterem se otevírá komornější svět komponovaný z menších hmot schodišťových domů a chodbových trojtraktů naaranžovaných v barvité kompozici na sokly společných garáží otevírajících se do ulic obchodním parterem a elevujících komunitní svět dvorků v jakýchsi vnitroblocích. Drobení hmot pak pokračuje na jih od nás v sousedním developmentu směrem k údolí Rokytky. Jednotlivé domy jsou typizované (pavlačák, trojtrakt, schodišťový dům). Celou kompozici lze rozdělit na pět realizačně nezávislých celků. Vůči okolí se vymezujeme pevnou konturou uličních front, jasně definovanými nárožími. Uliční osy se propojují s vyšším řádem městské mřížky. Vnitřní svět vytváříme naopak šťavnatější než strohé dvory nedalekých vnitrobloků. I přes rozehranost se neztrácí síla celku. Vně je řád, uvnitř barvitost, proměnlivost, prostorová členitost a hloubka. Malometrážní bydlení je soustředěno v bariérovém pavlačáku nejblíže metru. Směrem k údolí Rokytky se standart bytů zvětšuje. Podobně je hierarchizovaný i sociální prostor. Oplocené území průmyslového areálu se stává prostupným přehlednými veřejnými prostory náměstími a ulicemi. Do nich se orientuje parterový retail. Díky dopravní obsluze z vnějších ulic jsou všechny tyto prostory bez aut. O úroveň výš je pak intimnější svět polosoukromých vnitrobloků s komunitními prostory, od zázemí pro děti až po soukromé předzahrádky, terasy a balkóny. Jednotlivé bloky odpovídají četností bytů (cca. 150 bytů) ideální sociologické jednotce společenství, ve kterém jsou lidé se schopní poznat a vytvářet sociální vazby. Racionální modulace vlastní průmyslovým stavbám se propisuje se do všech aspektů a detailů našeho návrhu. Od konstrukční modulace 7,5m harmonizující parkování s dispozicemi bytů, po modulaci fasád do jakési podoby hrázdění továrních hal vyplněné různými odstíny režného zdiva. Až po modulaci parteru, design teras, předzahrádek i veřejných prostor až po koncipování zeleně. Zpevněné plochy si pohrávají s koláží různých dlažeb, kolejí, poklopů, asfaltových záplat. Hlavní ambicí našeho návrhu je zbourat stereotyp, že existují jen řešení levná a účelná ale banální, nebo drahá a nepraktická ale krásná. Snažíme se promyšlenou a citlivou aplikací efektivních řešení vytvořit místo, které má charakter, poezii, a lidem, kteří tady budou žít, dá šanci cítit se v bývalém brownfeeldu doma.

Obytný komplex Vivus Kolbenova

soutěž
CZ, Praha, Kolbenova — 2016
rezidenční
investor, klient
Vivus Kolbenova s.r.o.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Miroslav Petrtýl, Zuzana Bartasová (Urbancová), Erik Hocke, Jakub Krčmář, Tomáš Koňařík, Lukáš Komín
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Místo stojí před zásadním přerodem. Z těžko-průmyslového areálu se má stát rezidenční čtvrtí. V blízkém okolí už existují a chystají se různé precedenty tohoto přerodu. Ať už jsou to zárodky klasické blokové městské mřížky nebo naopak nálet dezurbanizovaných solitérní objektů rezignující na tradici evropského městského prostoru. Náš návrh je revizí všech těchto přístupů, snažíme se aplikovat jejich silné stránky a potlačit jejich nedostatky. Vzájemně je propojit. Východiskem pro nás je syrová industriální poetika zdejších fabrik. Koláž hal, skladů, dílen, dvorků mezi nimi. Nekomponované srostlice levných budov často kontrastních měřítek. Inspirací pro nás nejsou kvůli nějaké nostalgii. Ale proto, že jejich podstatou je naprostá účelnost, racionalita a efektivita. I my se snažíme pomocí naprosto racionálních nástrojů a účelných komponentů vytvořit poetické prostředí. Z obyčejných domů vytvořit neobyčejné město.
K rušnému bulváru Kolbenovy vytváříme předprostor, náměstí s vertikální dominantou bodové věže administrativy a kontrastní horizontálou bariérového objektu pavlačového domu vznášejícího se na odlehčeném retailovém parteru. Po průchodu parterem se otevírá komornější svět komponovaný z menších hmot schodišťových domů a chodbových trojtraktů naaranžovaných v barvité kompozici na sokly společných garáží otevírajících se do ulic obchodním parterem a elevujících komunitní svět dvorků v jakýchsi vnitroblocích. Drobení hmot pak pokračuje na jih od nás v sousedním developmentu směrem k údolí Rokytky. Jednotlivé domy jsou typizované (pavlačák, trojtrakt, schodišťový dům). Celou kompozici lze rozdělit na pět realizačně nezávislých celků. Vůči okolí se vymezujeme pevnou konturou uličních front, jasně definovanými nárožími. Uliční osy se propojují s vyšším řádem městské mřížky. Vnitřní svět vytváříme naopak šťavnatější než strohé dvory nedalekých vnitrobloků. I přes rozehranost se neztrácí síla celku. Vně je řád, uvnitř barvitost, proměnlivost, prostorová členitost a hloubka. Malometrážní bydlení je soustředěno v bariérovém pavlačáku nejblíže metru. Směrem k údolí Rokytky se standart bytů zvětšuje. Podobně je hierarchizovaný i sociální prostor. Oplocené území průmyslového areálu se stává prostupným přehlednými veřejnými prostory náměstími a ulicemi. Do nich se orientuje parterový retail. Díky dopravní obsluze z vnějších ulic jsou všechny tyto prostory bez aut. O úroveň výš je pak intimnější svět polosoukromých vnitrobloků s komunitními prostory, od zázemí pro děti až po soukromé předzahrádky, terasy a balkóny. Jednotlivé bloky odpovídají četností bytů (cca. 150 bytů) ideální sociologické jednotce společenství, ve kterém jsou lidé se schopní poznat a vytvářet sociální vazby. Racionální modulace vlastní průmyslovým stavbám se propisuje se do všech aspektů a detailů našeho návrhu. Od konstrukční modulace 7,5m harmonizující parkování s dispozicemi bytů, po modulaci fasád do jakési podoby hrázdění továrních hal vyplněné různými odstíny režného zdiva. Až po modulaci parteru, design teras, předzahrádek i veřejných prostor až po koncipování zeleně. Zpevněné plochy si pohrávají s koláží různých dlažeb, kolejí, poklopů, asfaltových záplat. Hlavní ambicí našeho návrhu je zbourat stereotyp, že existují jen řešení levná a účelná ale banální, nebo drahá a nepraktická ale krásná. Snažíme se promyšlenou a citlivou aplikací efektivních řešení vytvořit místo, které má charakter, poezii, a lidem, kteří tady budou žít, dá šanci cítit se v bývalém brownfeeldu doma.