TRIPLEX
rezidenční
detail projektu
Project story:
V létě 2003 se projekční společnost AED project, a.s., obrátila na ateliér A69 - architekti s žádostí o oponentní studii pro svého klienta, který koupil projekt zástavby proluky v Pražské ulici v Karlových Varech. Investor nebyl spokojený s původně navrženým architektonickým řešením. Následně vznikla studie bytového domu na místě původně navrženého parkhouse pro 800 aut. Změna účelu si vyžádala i změnu územního plánu. V průběhu projektování změnil Triplex několikrát majitele. Teprve společnosti TRIPLEX INVEST s.r.o. se podařilo složitá jednání dovést do zdárného konce a našla odvahu i prostředky projekt realizovat. Kolaudace proběhla v zimě roku 2011.
Genius loci:
Karlovy Vary jsou famózní ukázkou rostlého urbanizmu, který ve spojení s dramatickým a atraktivním terénem a hustou zelení vytváří jeden z nejmalebnějších obrazů města belle epoque. V dynamicky se proměňujících záběrech se snoubí architektura a zeleň. Vrstvením jednotlivých plánů vzniká proscéniový efekt. Koncepce obytného souboru TRIPLEX se snaží těžit jak z atraktivní lokality, tak z poetické, ale zároveň pragmatické karlovarské stavební tradice.
Hmotová kompozice:
Pozemek v širším centru lázeňského města s potenciálem nádherných výhledů a s přímým sousedstvím lázeňského parku, byl přerušen věcným břemenem průjezdu a vstupem do parku. Délka proluky by odpovídala čtyřem parcelám v původní urbanistické zrnitosti. Pojednat jí jednou kompaktní hmotou by nebylo adekvátní rytmu ulice Pražská. Navíc by se prostor rozdělil na „před a za domem“. Vznikla by uliční a dvorní fasáda, každá nabízející jen omezené možnosti výhledů nebo kontaktu s atraktivním prostředím.
Proto je objekt rozdělen na tři hmoty. Krajní hmoty přiléhají ke štítovým stěnám stávajících sousedních budov. Střední hmota je otočená kolmo k uliční frontě do hloubky pozemku. Podél této hmoty pak běží zachovaná obslužná Komunikace.
Tato kompozice provzdušnila a prosvětlila parcelu, nabídla více fasády a tím i intenzivnější kontakt bytů s přirozeným prostředím. Rozdělení poskytlo také možnost pracovat s oddělenými hmotami jako s převýšenými věžemi, hlásícími se k místní stavební tradici.
Rozdělení na tři hmoty také umožnilo lépe pracovat s měřítkem, takže i přes odlehčenost kompozice a drobné měřítko uliční fronty respektující sousední objekty, je efektivita využití větší, než by byla v případě kompaktně zastavěné proluky.
Architektura:
Aby rozpad jednoho objektu na tři objekty byl čitelný a přesvědčivý, jsou jednotlivé části pojednány rozdílně. Krajní objekty přiléhající na štítové stěny stávajících domů jsou křehčí. Jsou komponované z desek poskládaných na sebe, vytvářejí dojem aditivní architektury s křehkými detaily okenic, zábradlí a strukturované omítky. Střední část je naopak kompaktním monolitem tvarovaným sochařsky. Jeho pevná hmota vytváří podnož s uličním parterem a se zahradou, ve které jsou posazeny dvě věže. Z ulice vnímáme jeho nižší část, z dálkových pohledů vystupuje jako skalní věž.
Typologie:
Rozdělení na jednotlivé hmoty se osvědčilo i v typologii. Přineslo daleko více fasády pro jednotlivé byty, s možností přirozeně osvětlit a větrat sociální zázemí i kuchyně jednotlivých bytů. Řešení také nabídlo daleko více atraktivních corner pozition. Obyvatelům se tak v maximální míře nabízí radost ze slunce, vzduchu, zeleně a výhledů na jedno z nejkrásnějších lázeňských měst.
Konstrukční systémy a materiály:
Stavebně technické řešení souboru respektuje požadavky architekta na vzhled tří základních objektů označených jako A, B a C. Hmoty A a B jsou posazeny na společném soklu, kterým jsou spojeny se dvěma podlažími podzemních garáží. Hmota C je samostatným stavebním objektem. Vzdálenost mezi hmotou B a C respektuje stávající průjezd do sousedního lesoparku. Vstupy do objektů jsou předzahrádkami nebo z úrovně garáží bezbariérově. U vstupu do objektu A a B je zřízena recepce. Samotná stavební parcela byla jasně definována prolukou v uliční čáře domů s hřebeny střech orientovanými podélně s ulicí.
Nosná konstrukce objektů je navržena jako monolitický železobetonový bezprůvlakový skelet se ztužujícími komunikačními jádry a příčnými stěnami s modulovými rozměry do 7.0m. Nosné svislé konstrukce jednotlivých objektů jsou stěnové železobetonové tvořené nosnými obvodovými stěnami tl. 200mm a stěnami vertikálních komunikací doplněných o železobetonové sloupy (u objektu A je obvodové zdivo uliční strany a protější vyzdívané výplňové). Vodorovné nosné konstrukce horní stavby jsou navrženy jako bezprůvlakové železobetonové desky tl.230mm. ŽB konstrukci doplňuje v 5.-6.NP u objektu A a C ocelová konstrukce - šikmé ocelové nosné sloupy dimenze doplňující základní železobetonový konstrukční systém. Římsy po obvodu objektu A a C mají ocelovou nosnou konstrukci z pozinkovaných U-profilů, kotvenou k primární ŽB konstrukci. Konstrukční výšky jednotlivých nadzemních pater objektu A a B jsou 3.0m, v suterénu je výška snížena na 2.825m a v posledních dvou nadzemních patrech pak zvětšena na 3.1m.
Objekt A má dvě podzemní podlaží, šest pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra v uliční fasádě částečně ustupují směrem do dispozice a podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekt B má dvě podzemní podlaží, osm pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra jsou od uliční fasády odsazena o polovinu půdorysu a ustupují směrem do dispozice. Od 4.NP výše jsou na objektu půdorysně oříznuté rohy a toto seříznutí se v každém vyšším patře opakuje a ustupuje směrem do dispozice. Podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekty A i B jsou konstrukčně propojeny tvoří tak jeden samostatný dilatační celek. Objekt C má jedno podzemní podlaží a šest pater nadzemních.
Fasády objektu A, B i C jsou navrženy jako kontaktní zateplovací systém sestávající z minerální desky, armovací vrstvy a organické omítky. Byl zvolen organický fasádní zateplovací systém StoTherm Classic s minerálním deskovým izolantem, který je mimořádně pružný a mechanicky odolný, při zachování dobré difuzní otevřenosti a splnil náročné požadavky architekta, požární ochrany staveb, projektanta na funkčnost celého systému, aj. Z důvodu velkých prosklených ploch a neotevíravých oken v šikminách bylo nutné fasádu objektu B opatřit kotvícími a slaňovacími oky pro čištění oken horolezci.
Ohlas:
Stavba byla Nominována bulharským komisařem na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2011.
V soutěži Grand Prix Obce Architektů 2011 - Národní cena za architekturu získala cenu v kategorii Novostavba.