TRIPLEX

soubor bytových domů v proluce
CZ, Karlovy Vary, Pražská silnice 2134/1 — 2011
rezidenční
investor, klient
TRIPLEX INVEST s.r.o.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Pavel Jahelka
technické řešení, spolupráce
AED project, a.s.
zhotovitel
BAUSTAV, a.s.
autor fotografií
Ester Havlová
ocenění
Cena Evropské unie za architekturu - Miese van der Rohe 2011 - nominace, Grand Prix architektů 2011 - Národní cena za architekturu

Project story:
V létě 2003 se projekční společnost AED project, a.s., obrátila na ateliér A69 - architekti s žádostí o oponentní studii pro svého klienta, který koupil projekt zástavby proluky v Pražské ulici v Karlových Varech. Investor nebyl spokojený s původně navrženým architektonickým řešením. Následně vznikla studie bytového domu na místě původně navrženého parkhouse pro 800 aut. Změna účelu si vyžádala i změnu územního plánu. V průběhu projektování změnil Triplex několikrát majitele. Teprve společnosti TRIPLEX INVEST s.r.o. se podařilo složitá jednání dovést do zdárného konce a našla odvahu i prostředky projekt realizovat. Kolaudace proběhla v zimě roku 2011.
Genius loci:
Karlovy Vary jsou famózní ukázkou rostlého urbanizmu, který ve spojení s dramatickým a atraktivním terénem a hustou zelení vytváří jeden z nejmalebnějších obrazů města belle epoque. V dynamicky se proměňujících záběrech se snoubí architektura a zeleň. Vrstvením jednotlivých plánů vzniká proscéniový efekt. Koncepce obytného souboru TRIPLEX se snaží těžit jak z atraktivní lokality, tak z poetické, ale zároveň pragmatické karlovarské stavební tradice.
Hmotová kompozice:
Pozemek v širším centru lázeňského města s potenciálem nádherných výhledů a s přímým sousedstvím lázeňského parku, byl přerušen věcným břemenem průjezdu a vstupem do parku. Délka proluky by odpovídala čtyřem parcelám v původní urbanistické zrnitosti. Pojednat jí jednou kompaktní hmotou by nebylo adekvátní rytmu ulice Pražská. Navíc by se prostor rozdělil na „před a za domem“. Vznikla by uliční a dvorní fasáda, každá nabízející jen omezené možnosti výhledů nebo kontaktu s atraktivním prostředím.
Proto je objekt rozdělen na tři hmoty. Krajní hmoty přiléhají ke štítovým stěnám stávajících sousedních budov. Střední hmota je otočená kolmo k uliční frontě do hloubky pozemku. Podél této hmoty pak běží zachovaná obslužná Komunikace.
Tato kompozice provzdušnila a prosvětlila parcelu, nabídla více fasády a tím i intenzivnější kontakt bytů s přirozeným prostředím. Rozdělení poskytlo také možnost pracovat s oddělenými hmotami jako s převýšenými věžemi, hlásícími se k místní stavební tradici.
Rozdělení na tři hmoty také umožnilo lépe pracovat s měřítkem, takže i přes odlehčenost kompozice a drobné měřítko uliční fronty respektující sousední objekty, je efektivita využití větší, než by byla v případě kompaktně zastavěné proluky.
Architektura:
Aby rozpad jednoho objektu na tři objekty byl čitelný a přesvědčivý, jsou jednotlivé části pojednány rozdílně. Krajní objekty přiléhající na štítové stěny stávajících domů jsou křehčí. Jsou komponované z desek poskládaných na sebe, vytvářejí dojem aditivní architektury s křehkými detaily okenic, zábradlí a strukturované omítky. Střední část je naopak kompaktním monolitem tvarovaným sochařsky. Jeho pevná hmota vytváří podnož s uličním parterem a se zahradou, ve které jsou posazeny dvě věže. Z ulice vnímáme jeho nižší část, z dálkových pohledů vystupuje jako skalní věž.
Typologie:
Rozdělení na jednotlivé hmoty se osvědčilo i v typologii. Přineslo daleko více fasády pro jednotlivé byty, s možností přirozeně osvětlit a větrat sociální zázemí i kuchyně jednotlivých bytů. Řešení také nabídlo daleko více atraktivních corner pozition. Obyvatelům se tak v maximální míře nabízí radost ze slunce, vzduchu, zeleně a výhledů na jedno z nejkrásnějších lázeňských měst.
Konstrukční systémy a materiály:
Stavebně technické řešení souboru  respektuje požadavky architekta na vzhled tří základních objektů označených jako A, B a C. Hmoty A a B jsou posazeny na společném soklu, kterým jsou spojeny se dvěma podlažími podzemních garáží. Hmota C je samostatným stavebním objektem. Vzdálenost mezi hmotou B a C respektuje stávající průjezd do sousedního lesoparku. Vstupy do objektů jsou předzahrádkami nebo z úrovně garáží bezbariérově. U vstupu do objektu A a B je zřízena recepce. Samotná stavební parcela byla jasně definována prolukou v uliční čáře domů s hřebeny střech orientovanými podélně s ulicí.
Nosná konstrukce objektů je navržena jako monolitický železobetonový bezprůvlakový skelet se ztužujícími komunikačními jádry a příčnými stěnami s modulovými rozměry do 7.0m. Nosné svislé konstrukce jednotlivých objektů jsou stěnové železobetonové tvořené nosnými obvodovými stěnami tl. 200mm a stěnami vertikálních komunikací doplněných o železobetonové sloupy (u objektu A je obvodové zdivo uliční strany a protější vyzdívané výplňové). Vodorovné nosné konstrukce horní stavby jsou navrženy jako bezprůvlakové železobetonové desky tl.230mm. ŽB konstrukci doplňuje v 5.-6.NP u objektu A a C ocelová konstrukce - šikmé ocelové nosné sloupy dimenze doplňující základní železobetonový konstrukční systém. Římsy po obvodu objektu A a C mají ocelovou nosnou konstrukci z pozinkovaných U-profilů, kotvenou k primární ŽB konstrukci. Konstrukční výšky jednotlivých nadzemních pater objektu A a B jsou 3.0m, v suterénu je výška snížena na 2.825m a v posledních dvou nadzemních patrech pak zvětšena na 3.1m.
Objekt A má dvě podzemní podlaží, šest pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra v uliční fasádě částečně ustupují směrem do dispozice a podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekt B má dvě podzemní podlaží, osm pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra jsou od uliční fasády odsazena o polovinu půdorysu a ustupují směrem do dispozice. Od 4.NP výše jsou na objektu půdorysně oříznuté rohy a toto seříznutí se v každém vyšším patře opakuje a ustupuje směrem do dispozice. Podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekty A i B jsou konstrukčně propojeny tvoří tak jeden samostatný dilatační celek. Objekt C má jedno podzemní podlaží a šest pater nadzemních.
Fasády objektu A, B i C jsou navrženy jako kontaktní zateplovací systém sestávající z minerální desky, armovací vrstvy a organické omítky. Byl zvolen organický fasádní zateplovací systém StoTherm Classic s minerálním deskovým izolantem, který je mimořádně pružný a mechanicky odolný, při zachování dobré difuzní otevřenosti a splnil náročné požadavky architekta, požární ochrany staveb, projektanta na funkčnost celého systému, aj. Z důvodu velkých prosklených ploch a neotevíravých oken v šikminách bylo nutné fasádu objektu B opatřit kotvícími a slaňovacími oky pro čištění oken horolezci.
Ohlas:
Stavba byla Nominována bulharským komisařem na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2011.
V soutěži Grand Prix Obce Architektů 2011 - Národní cena za architekturu získala cenu v kategorii Novostavba.

 

TRIPLEX

soubor bytových domů v proluce
CZ, Karlovy Vary, Pražská silnice 2134/1 — 2011
rezidenční
investor, klient
TRIPLEX INVEST s.r.o.
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Jitka Macáková, Pavel Jahelka
technické řešení, spolupráce
AED project, a.s.
zhotovitel
BAUSTAV, a.s.
autor fotografií
Ester Havlová
ocenění
Cena Evropské unie za architekturu - Miese van der Rohe 2011 - nominace, Grand Prix architektů 2011 - Národní cena za architekturu

Project story:
V létě 2003 se projekční společnost AED project, a.s., obrátila na ateliér A69 - architekti s žádostí o oponentní studii pro svého klienta, který koupil projekt zástavby proluky v Pražské ulici v Karlových Varech. Investor nebyl spokojený s původně navrženým architektonickým řešením. Následně vznikla studie bytového domu na místě původně navrženého parkhouse pro 800 aut. Změna účelu si vyžádala i změnu územního plánu. V průběhu projektování změnil Triplex několikrát majitele. Teprve společnosti TRIPLEX INVEST s.r.o. se podařilo složitá jednání dovést do zdárného konce a našla odvahu i prostředky projekt realizovat. Kolaudace proběhla v zimě roku 2011.
Genius loci:
Karlovy Vary jsou famózní ukázkou rostlého urbanizmu, který ve spojení s dramatickým a atraktivním terénem a hustou zelení vytváří jeden z nejmalebnějších obrazů města belle epoque. V dynamicky se proměňujících záběrech se snoubí architektura a zeleň. Vrstvením jednotlivých plánů vzniká proscéniový efekt. Koncepce obytného souboru TRIPLEX se snaží těžit jak z atraktivní lokality, tak z poetické, ale zároveň pragmatické karlovarské stavební tradice.
Hmotová kompozice:
Pozemek v širším centru lázeňského města s potenciálem nádherných výhledů a s přímým sousedstvím lázeňského parku, byl přerušen věcným břemenem průjezdu a vstupem do parku. Délka proluky by odpovídala čtyřem parcelám v původní urbanistické zrnitosti. Pojednat jí jednou kompaktní hmotou by nebylo adekvátní rytmu ulice Pražská. Navíc by se prostor rozdělil na „před a za domem“. Vznikla by uliční a dvorní fasáda, každá nabízející jen omezené možnosti výhledů nebo kontaktu s atraktivním prostředím.
Proto je objekt rozdělen na tři hmoty. Krajní hmoty přiléhají ke štítovým stěnám stávajících sousedních budov. Střední hmota je otočená kolmo k uliční frontě do hloubky pozemku. Podél této hmoty pak běží zachovaná obslužná Komunikace.
Tato kompozice provzdušnila a prosvětlila parcelu, nabídla více fasády a tím i intenzivnější kontakt bytů s přirozeným prostředím. Rozdělení poskytlo také možnost pracovat s oddělenými hmotami jako s převýšenými věžemi, hlásícími se k místní stavební tradici.
Rozdělení na tři hmoty také umožnilo lépe pracovat s měřítkem, takže i přes odlehčenost kompozice a drobné měřítko uliční fronty respektující sousední objekty, je efektivita využití větší, než by byla v případě kompaktně zastavěné proluky.
Architektura:
Aby rozpad jednoho objektu na tři objekty byl čitelný a přesvědčivý, jsou jednotlivé části pojednány rozdílně. Krajní objekty přiléhající na štítové stěny stávajících domů jsou křehčí. Jsou komponované z desek poskládaných na sebe, vytvářejí dojem aditivní architektury s křehkými detaily okenic, zábradlí a strukturované omítky. Střední část je naopak kompaktním monolitem tvarovaným sochařsky. Jeho pevná hmota vytváří podnož s uličním parterem a se zahradou, ve které jsou posazeny dvě věže. Z ulice vnímáme jeho nižší část, z dálkových pohledů vystupuje jako skalní věž.
Typologie:
Rozdělení na jednotlivé hmoty se osvědčilo i v typologii. Přineslo daleko více fasády pro jednotlivé byty, s možností přirozeně osvětlit a větrat sociální zázemí i kuchyně jednotlivých bytů. Řešení také nabídlo daleko více atraktivních corner pozition. Obyvatelům se tak v maximální míře nabízí radost ze slunce, vzduchu, zeleně a výhledů na jedno z nejkrásnějších lázeňských měst.
Konstrukční systémy a materiály:
Stavebně technické řešení souboru  respektuje požadavky architekta na vzhled tří základních objektů označených jako A, B a C. Hmoty A a B jsou posazeny na společném soklu, kterým jsou spojeny se dvěma podlažími podzemních garáží. Hmota C je samostatným stavebním objektem. Vzdálenost mezi hmotou B a C respektuje stávající průjezd do sousedního lesoparku. Vstupy do objektů jsou předzahrádkami nebo z úrovně garáží bezbariérově. U vstupu do objektu A a B je zřízena recepce. Samotná stavební parcela byla jasně definována prolukou v uliční čáře domů s hřebeny střech orientovanými podélně s ulicí.
Nosná konstrukce objektů je navržena jako monolitický železobetonový bezprůvlakový skelet se ztužujícími komunikačními jádry a příčnými stěnami s modulovými rozměry do 7.0m. Nosné svislé konstrukce jednotlivých objektů jsou stěnové železobetonové tvořené nosnými obvodovými stěnami tl. 200mm a stěnami vertikálních komunikací doplněných o železobetonové sloupy (u objektu A je obvodové zdivo uliční strany a protější vyzdívané výplňové). Vodorovné nosné konstrukce horní stavby jsou navrženy jako bezprůvlakové železobetonové desky tl.230mm. ŽB konstrukci doplňuje v 5.-6.NP u objektu A a C ocelová konstrukce - šikmé ocelové nosné sloupy dimenze doplňující základní železobetonový konstrukční systém. Římsy po obvodu objektu A a C mají ocelovou nosnou konstrukci z pozinkovaných U-profilů, kotvenou k primární ŽB konstrukci. Konstrukční výšky jednotlivých nadzemních pater objektu A a B jsou 3.0m, v suterénu je výška snížena na 2.825m a v posledních dvou nadzemních patrech pak zvětšena na 3.1m.
Objekt A má dvě podzemní podlaží, šest pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra v uliční fasádě částečně ustupují směrem do dispozice a podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekt B má dvě podzemní podlaží, osm pater nadzemních podlaží. Dvě horní patra jsou od uliční fasády odsazena o polovinu půdorysu a ustupují směrem do dispozice. Od 4.NP výše jsou na objektu půdorysně oříznuté rohy a toto seříznutí se v každém vyšším patře opakuje a ustupuje směrem do dispozice. Podzemní patra jsou půdorysně vůči nadzemním patrům rozšířena o prostor parkingu. Objekty A i B jsou konstrukčně propojeny tvoří tak jeden samostatný dilatační celek. Objekt C má jedno podzemní podlaží a šest pater nadzemních.
Fasády objektu A, B i C jsou navrženy jako kontaktní zateplovací systém sestávající z minerální desky, armovací vrstvy a organické omítky. Byl zvolen organický fasádní zateplovací systém StoTherm Classic s minerálním deskovým izolantem, který je mimořádně pružný a mechanicky odolný, při zachování dobré difuzní otevřenosti a splnil náročné požadavky architekta, požární ochrany staveb, projektanta na funkčnost celého systému, aj. Z důvodu velkých prosklených ploch a neotevíravých oken v šikminách bylo nutné fasádu objektu B opatřit kotvícími a slaňovacími oky pro čištění oken horolezci.
Ohlas:
Stavba byla Nominována bulharským komisařem na evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2011.
V soutěži Grand Prix Obce Architektů 2011 - Národní cena za architekturu získala cenu v kategorii Novostavba.