Lokalita 
Vrakuňa je typickým představitelem ulicového typu vesnice, kde se na linii historické cesty postupně nabalují rodinné domy, které dříve byly hospodářským zázemím drobných rolníku. Linie cesty je doplněna těžištěm v podobě kostela, kolem kterého vzniká centrum liniové obce. Linie je však násilně přerušena železnicí a východní část obce je náhle odříznuta od svého přirozeného středu a stává se samostatným celkem bez vlastního těžiště. Železnice, je však dnes i významným potenciálem, protože jde o rychlý spoj do centra a tím posiluje atraktivitu čtvrti. 
V roce 1971 byla dokončena výstavba panelového sídliště a Vrakuňa se stala se svými cca 20.000 obyvateli součástí Bratislavy. Výstavba sídliště významně změnila charakter lokality a jen posílila rozdělení dříve jednotné obce. V duchu modernistických tendencí vzniká v zásadě monofunkční obytný satelit, ze kterého je daleko do centra. Má však velký rekreační potenciál v přístupu do příměstské krajiny a především k řece Malý Dunaj. Nicméně tento potenciál modernistický koncept nového města nevyčerpává důsledně. 

Místo 
Východní část Vrakuni je čistě obytným územím, kde převažuje bydlení v rodinných domech. Jeho skrytým potenciálem je řeka a železniční spojení do centra. Samotný pozemek lze vnímat, jako typický představitel brownfieldu. Místa, které se stává urbánní i mentální bariérou v území. Význam pozemku spočívá ve schopnosti zprostředkovat kontakt s řekou. Rehabilitovat obraz řeky v kontextu celé obce. To je zásadní východisko pro další práci. Tématem se stává příčná a podélná prostupnost územím.  Cílem pak definovat nábřeží řeky, jako zásadní společensko-rekreační linii Vrakuni. Místa, které bude udržitelným způsobem sloužit obyvatelům a návštěvníkům.

Nábřeží řeky 
Řeka je největší atraktivitou území. Jedná se o zásadní vztažný element v urbanismu města a krajiny. Což se potvrdilo realizací „Vrakuňské promenády“, která se rychle stává důležitou rekreační osou Vrakuni a potvrzuje se, že řeka je významný městský veřejný prostor. Úvaha o jejím pokračování je zásadním východiskem při formování nové výstavby a iniciuje další kroky. 
Energii řeky však lze vnímat jen do určité hloubky území, vše závisí na úzké vazbě mezi řekou a zástavbou. Přicházíme tedy s úvahou, jak atraktivitu nábřeží rozšířit do hloubky stavebního pozemku, jak vyrovnat příležitosti a zvýšit kvalitu místa. Východiskem je pro nás záliv. Prodloužení linie nábřeží o nově realizované břehy zálivu. Daří se nám zalomením získat dalších cca 100m atraktivní linie. Nejde však jen o linii, ale o paralelní pás, který zajistí kontakt s řekou i v hloubce stavební parcely. 
Nejedná se však o přírodní záliv, ale prostor je definování jako centrum občanské vybavenosti, centrum života a cíl pobřežních cest obyvatel z blízkého a dalekého území. Navrhujeme přístav na řece – jakési vodní náměstí:

Vrakuňský přístav
Přístav je srdce území. Jeho tvar je racionální a logický. Vzniká vynecháním jednoho urbánního bloku, tak jak v tradičním rostlém městě vznikají náměstí či parky. Je integrální součástí navržené urbánní struktury, která je tradiční a ověřená. V návrhu přicházíme s tématem bydlení v kontextu obytného bloku. 

Obytný blok
Základní urbánním prvkem je obytný blok o rozměrech cca 50 x 60 m. Výstavba je uspořádaná v rámci bloku jako otevřená, rozvolněná, tak aby zajišťovala průhledy a vizuální kontakt s řekou a nábřežím. Hmoty obytných domů navazují na společný sokl podzemních garáží, který je vůči okolnímu terénu o půl patra zvýšen. Zvýšením vnitrobloku racionalizujeme založení garáží, ale současně definujeme hranici mezi veřejným a polosoukromým prostorem vnitrobloku a posilujeme tak nastavenou hierarchii mezi soukromím a veřejným prostorem. Což je důležitý sociální parametr, který má vliv na kvalitu života ve městě. Každý ke svému životu potřebuje jak společenství lidí, tak svůj vlastní klid a soukromí. Je to právě bloková struktura, která je schopna s tímto parametrem pracovat a společně s nastavením odpovídající kapacity obyvatel v rámci bloku, lze motivovat ke komunikaci a iniciovat vznik kvalitního sousedství.

Občanská vybavenost
Těžištěm občanské vybavenosti je přístav. Přístav je živým veřejným prostranstvím, které se může proměnit v čase – v létě jako zázemí pro vodní sporty, jako amfiteátr pro letní koncerty či společenské a kulturní akce až po zimní prostor pro bruslení a postavení vánočního stromu. Přístav je rozložen do dvou úrovní. Promenádu v úrovni vody umožňuje přímý kontakt s vodou a obchodní korzo v úrovni přízemí objektů je klasickým obchodním parterem. Na úroveň vodní promenády navazují plochy wellness centra se saunamy a fitness. Provoz je doplněn venkovním bazénem a dětskou výřivkou. Ve stejné úrovni se nachází půjčovna vybavení pro vodní sporty a restaurace, která přesahuje o patro výš do úrovně obchodního korza. V této úrovni se nachází série obchodů a plochy služeb.  
Východní část zástavby je ukončena samostatným objektem přírodovědeckého centra s malou zoologickou zahradu, či záchrannou ornitologickou stanicí. Je to edukativní prostor pro mládežnické spolky, zázemí rybářů či ornitologů s přednáškovým sálem. Jeho součástí může být skautská klubovna. 

Na západní straně území v návaznosti na vjezd do areálu je situována mateřská školka. Dimenzovaná je pro tři třídy po 25 žácích. Zahrada školky je propojená do areálu Lanového centra.  
V ústí ulice Ihličnatá do lokality je umístěn Lékařský dům.