Barrandov

Územní studie Barrandova
CZ, Praha 5 — 2018
urbanismus
investor, klient
Městká část Praha 5
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Barbora Havrlová, Tomáš Koňařík
technické řešení, spolupráce
Jan Špilar, terra florida v.o.s., PPU spol. s.r.o., Tomáš Cach
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Zkoumané území je v širších souvislostech směsicí staré struktury původního města a panelového sídliště z 80. let. Území protíná čtyřproudová silnice K Barrandovu. Největší hodnota je blízkost krajinného celku, který objímá oblast ve severní strany. Mezi sídlištěm a Holyní je obdělávaná půda, která je pomlkou v zástavbě města a zároveň překážkou v propojování městských celků. V současné době území čelí velkému zájmu investorů. Jednou z dopravních investic je prodloužení tramvajové trati do Holyně. Dále se jedná o převážně obytné celky větších developementů. Většinu plánovných záměrů musela tato studie vzít v potaz bylo třeba je do návrhu zahrnout, i když s jejich podobou nemusíme nesouhlasit. Pro zamezení nekoncepčního rozvoje a volného rozrůstání města do krajiny je třeba jasně definovat jak hranu města, tak i místa doplňování stávající zástavby. Přesně určená hrana města zcelí zástavbu a nechá prostor pro krajinné plochy. Město má být kompaktní, krajina volná – město zmenšujeme, krajinu kultivujeme. Aby město fungovalo, je nutné jej vhodně propojit. Propojení se netýká pouze vlastní struktury nové zástavby. Pozornost je věnována především propojování stávajících celků s novými, obnovování nebo hledání fungující sítě v dnes těžko uchopitelných oblastech i propojování městské struktury s krajinnou. V rámci jasně stanovených podmínek rozvoje města do definované uliční sítě dosazujeme strukturu adekvátní hustoty. Návrh vymezuje stavební bloky a definuje stavební a uliční čáru. Zástavbu netvoří solitérní domy s množstvím volného prostoru, o který se nemá kdo starat. Návrh počítá se semknutým blokem a s přesně daným systémem hierarchizace veřejných prostranství.Díky správně určené hraně, adekvátní hustotě a jasně danému systému hierarchizace prostranství je možné přechod do volné krajiny Prokopského údolí věnovat lineárnímu parku. Ten obkrouží celou novou strukturu města a poskytne prostor pro rekreaci obyvatelům novým i současným. Jakožto propojka mezi městem a krajinou má přírodní park potenciál stát se celoměstsky významným.

Barrandov

Územní studie Barrandova
CZ, Praha 5 — 2018
urbanismus
investor, klient
Městká část Praha 5
architekt
Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig
spolupráce
Barbora Havrlová, Tomáš Koňařík
technické řešení, spolupráce
Jan Špilar, terra florida v.o.s., PPU spol. s.r.o., Tomáš Cach
autor vizualizací
obrazek.org - Michal Nohejl

Zkoumané území je v širších souvislostech směsicí staré struktury původního města a panelového sídliště z 80. let. Území protíná čtyřproudová silnice K Barrandovu. Největší hodnota je blízkost krajinného celku, který objímá oblast ve severní strany. Mezi sídlištěm a Holyní je obdělávaná půda, která je pomlkou v zástavbě města a zároveň překážkou v propojování městských celků. V současné době území čelí velkému zájmu investorů. Jednou z dopravních investic je prodloužení tramvajové trati do Holyně. Dále se jedná o převážně obytné celky větších developementů. Většinu plánovných záměrů musela tato studie vzít v potaz bylo třeba je do návrhu zahrnout, i když s jejich podobou nemusíme nesouhlasit. Pro zamezení nekoncepčního rozvoje a volného rozrůstání města do krajiny je třeba jasně definovat jak hranu města, tak i místa doplňování stávající zástavby. Přesně určená hrana města zcelí zástavbu a nechá prostor pro krajinné plochy. Město má být kompaktní, krajina volná – město zmenšujeme, krajinu kultivujeme. Aby město fungovalo, je nutné jej vhodně propojit. Propojení se netýká pouze vlastní struktury nové zástavby. Pozornost je věnována především propojování stávajících celků s novými, obnovování nebo hledání fungující sítě v dnes těžko uchopitelných oblastech i propojování městské struktury s krajinnou. V rámci jasně stanovených podmínek rozvoje města do definované uliční sítě dosazujeme strukturu adekvátní hustoty. Návrh vymezuje stavební bloky a definuje stavební a uliční čáru. Zástavbu netvoří solitérní domy s množstvím volného prostoru, o který se nemá kdo starat. Návrh počítá se semknutým blokem a s přesně daným systémem hierarchizace veřejných prostranství.Díky správně určené hraně, adekvátní hustotě a jasně danému systému hierarchizace prostranství je možné přechod do volné krajiny Prokopského údolí věnovat lineárnímu parku. Ten obkrouží celou novou strukturu města a poskytne prostor pro rekreaci obyvatelům novým i současným. Jakožto propojka mezi městem a krajinou má přírodní park potenciál stát se celoměstsky významným.