Nová Cvernovka - Jégého alej
rezidenční
detail projektu
Blok mezi ulicemi Jageho, Trnavskou cestou, Zahradnickou a Miletičovou, reprezentuje historickou hraniční lokalitu, místo kde se v průběhu 19.století měnilo město v periferii, kde přecházela obytná bloková struktura v průmyslové solitéry. Bylo to rozhraní města a průmyslového předměstí.
Jižně od Miletičovi, je i dnes čitelná bloková struktura, prezentující klasické město 19. století, ale severně nad touto ulicí došlo v průběhu 20. století k postupné proměně průmyslového bloku na rezidenční s převahou solitérních objektů. Blok je dnes čitelný především díky ulicím, ale architektonické naplnění je převážně odrazem modernistické rozvolněnosti soliterů. Jedinou připomínkou průmyslové historie místa je budova továrny na nitě Cvernovka. Její velkorysá architektura reprezentuje významné historické období města, období, kdy Bratislava byla „Manchesterem“ Rakouska-Uherska a textilní průmysl byl významnou hospodářskou silou tohoto regiónu na Dunaji. Je však současně důležitou urbánní vrstvou města, pro které je tak typické prolínání a vrstvení jednotlivých vývojových epoch a vytváření kontrastů.
Náš návrh rozvíjí myšlenky nastavené předchozími architekty projektu a stvrzené vydaným územním rozhodnutím. Intervence, se kterými návrh přichází jsou vedeny snahou o upevnění kvality a čitelnosti veřejného prostoru a posílení významu historické budovy Cvernovky.
Zásadním parametrem návrhu je prostupnost bloku a hierarchie uspořádání veřejného prostoru. Bloku, který se svým měřítkem vymyká lokalitě a svou neprostupností je významnou bariérou v území. Dokončený blok by měl být integrující, měl by se přirozeně zapojit do struktury lokality a posílit její rezidenční charakter. Zároveň se snažíme vytvořit adekvátní prostor industriální památce historické přádelny, která se svojí konverzí může opět stát významným prostorem Bratislavy. Výjimečný industriální odkaz lokality by se mohl stát inspirací pro nové objekty a jejich architektonické ztvárnění, tak aby vznikl autentický prostor se silným charakterem.
Východiskem pro nás je syrová industriální poetika industriální architektury. Koláž hal, skladů, dílen, dvorků mezi nimi. Nekomponované srostlice levných budov často kontrastních měřítek. Inspirací pro nás nejsou kvůli nějaké nostalgii, ale proto, že jejich podstatou je naprostá účelnost, racionalita a efektivita. I my se snažíme pomocí naprosto racionálních nástrojů a účelných komponentů vytvořit poetické prostředí. Z obyčejných domů vytvořit neobyčejné město.
Zásadním tématem návrhu je hierarchie veřejného a soukromého prostoru. V závislosti na hierarchii míry soukromí rozvíjíme sociální koncept, který usiluje o různé úrovně komunikace mezi budoucími obyvateli i návštěvníky lokality za účelem vytvoření sociálně sourodého a přirozeně rostlého celku.
Hmotová kompozice je do značné míry dána vydaným územním rozhodnutím. V našem návrhu se snažíme o jasnější definici bloku s převážně polosoukromým charakterem vnitřního prostředí a na druhé straně definujeme výškový solitér s jeho jasnou konturou a vztahem k terénu. Konečná hmotová kompozice by měla být zahuštěná, čitelně strukturovaná do bloku a solitéru, vertikálně kontrastní.
Celková kompozice je tvořena pěti objekty A, B, C, D, E, přičemž objekty A, B,C,E tvoří samostatný blok a objekt D je výrazný výškový solitér. Objekty, které tvoří blok jsou propojeny zvýšeným podlažím garáží a společně vytváří prostor polouzavřeného bloku. Cílem je definovat čitelně linii stavební čáry, aby bylo zřejmé, kde je veřejný a kde soukromý prostor. Charakter vnitrobloku je polosoukromí, kontrolovaný obyvateli. Prostor vně bloku by měl být veřejný a nabídnou možnost prostoupit územím, iniciovat interakci ze širokým územím. Snaha o čitelnost a funkčnost kompozice, nás vedla k rozhodnutí redukovat některé objemy definované DUR ve prospěch otevření průhledů a průchodů.
Zásadní veřejné prostranství lokality je prostorově vymezeno objektem D, E a blokovým uspořádáním A,B,C. Nově definovaná plaza je nástupní prostor do území, místo propojené do širšího území díky vztahu k Trnavské cestě a do budoucna posílené vazbou na Miletičovu ulici. Je to prostor, kde se významně uplatňuje historická budova Cvernovky v dialogu s vertikální dominantou bytových objektu C a D. Charakter místa by měl být metropolitní, navrstvený a velkorysý. Sem by se měla orientovat zásadní veřejná vybavenost, služby a retail. Nově vzniklá veřejná plaza je protikladem polosoukromého vnitrobloku, který by měl být rozdrobenější a intimnější s komunitními prostory, od společného zázemí pro obyvatele až po soukromé předzahrádky, terasy a balkóny.
Jednotlivé domy jsou typizované (trojtrakt, schodišťový dům, bodový dům). Celou kompozici lze rozdělit na šest realizačně nezávislých celků.
Racionální modulace vlastní průmyslovým stavbám se propisuje do všech aspektů a detailů našeho návrhu. Od příčné konstrukční modulace 7,5m harmonizující parkování s dispozicemi bytů, po modulaci fasád do jakési podoby hrázdění továrních hal vyplněné různými odstíny materiálů a struktur. Rastr lze použít až po modulaci parteru, design teras, předzahrádek i veřejných prostor až po koncipování zeleně. Zpevněné plochy si mohou pohrávat s koláží různých dlažeb, kolejí, poklopů, asfaltových záplat.
Hlavní ambicí našeho návrhu je zbourat stereotyp, že existují jen řešení levná a účelná ale banální, nebo drahá a nepraktická ale krásná. Snažíme se promyšlenou a citlivou aplikací efektivních řešení vytvořit místo, které má charakter, poezii, a lidem, kteří tady budou žít, dá šanci cítit se v bývalém brownfeeldu doma.